Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

















































krizova_cesta

I. PRVNÍ KŘÍŽ

Ježíš je odsouzen k smrti

Přijetí odsouzení

Poslechněte si Ježíše, jak vám říká: „Byl jsem souzen a nakonec odsouzen. Lidé, kteří naslouchali mému kázání, se shodli se státními a náboženskými představiteli na mém odsouzení. Moji přátelé a apoštolové utekli. Ještě před nedávnem mě opěvovali, žasli nad zázraky, naléhali, abych se jich dotkl, a ujišťovali mě o své věrnosti. Nyní jsou však všichni proti mně a požadují, aby mě Pilát ukřižoval. Pilát, cizinec, mě chce propustit. Ale moji spoluobčané ho nutí, aby nade mnou vynesl rozsudek.“

Lidé kolem tebe, dokonce i tví nejlepší přátelé, tě budou soudit a odsuzovat. To však neznamená, že si za to vždycky můžeš sám. Ale vždy budeš souzen. Nyní si uvědomuješ, že se nakonec nemůžeš spoléhat na lidi. Jediná jistá a pevná opora je v Bohu. Tento kříž tě osvobozuje od lidí, o které se opíráš, a zve tě, aby ses opřel o mě. Když tě lidé soudí, můžeš přejít na mou stranu. Vždyť i oni mě soudili a odsoudili.

Neodporujte, když vás soudí. Odsouzení vás nemůže uhasit, nenechává vás v klidu, přivádí vás ke mně a vede vás ke slávě.

Tento soud je vaší branou ke mně, k setkání se mnou. Nyní vás již neodsuzuje.

II. DRUHÝ KŘÍŽ

Ježíš bere na sebe kříž

Přijetí každodenního života

Mohl jsem se bránit nebo chtít být bráněn. Mohl jsem říct: Proč bych měl trpět? Ale já jsem přijal kříž bez reptání.

Každý okamžik tvého života je křížem. Můžeš ho přijmout, nebo odhodit. Můžeš před ním utéct, nebo mu čelit. Já jsem ho na sebe vzal. Takže víte, kde mě máte hledat. Vaše síla nespočívá v útěku. V každém okamžiku stojíte před rozhodnutím, zda mě chcete následovat. To je ten druhý kříž. Jen málokdo ho rozpozná. Mnozí hledají mimořádné kříže. Ale ten kříž je prostě v přijetí každodenního života. Každodenní život je váš život a váš kříž. Pokud ho na sebe vezmete, obdržíte mnoho milostí a vaše víra se rychle rozvine.

III. TŘETÍ KŘÍŽ

Ježíš poprvé padá pod křížem

Mít odvahu padnout

Je těžké padnout. Každý se chce udržet na nohou, vytrvat a zvítězit. Já jsem Bůh, ale přesto padám pod křížem, bezmocný. Všichni viděli mé zázraky a žasli nade mnou. Ale teď mě vidí padat, poraženého, opovrhovaného.

Mějte odvahu padnout a svůj pád nezastírat, ale přiznat. To na zemi nelze změnit. Jsi tu proto, abys zemřel. Neboť je řečeno: Kdo ztratí svůj život, najde ho. Proč se bojíte padnout? Proč se neodvažuješ podívat lidem do očí, když jsi utrpěl porážku, když jsou chytřejší než ty? Proč se bojíš, když tě tíží hříchy? Chceš projít dobře. Ale podívej - když padáš, přicházíš ke mně. Neboj se, pád není konec. Proč to bereš tak smutně, proč se stydíš? Padáš, abys přišel blíž ke mně, abych tě mohl pozvednout. Když pochopíš, že i já jsem padl, pak ve svém pádu uvidíš mou tvář a společně zvítězíme nad hříchem a porážkou. Důležité je nezůstat sám, když padáš, ale přiblížit se ke mně.

IV. ČTVRTÝ KŘÍŽ

Ježíš se setkává se svou matkou

Musíš zarmoutit své milované

Není možné netruchlit nad někým, koho milujete. Tomuto setkání s matkou jsem se mohl vyhnout. Víte, co znamená setkat se s milovanou osobou, kterou jste zklamali? Všichni mě zavrhli a opovrhovali mnou jako kacířem a svůdcem. Moje matka o tom věděla své. Viděla mou vnější i vnitřní bolest a dívala se mi do očí. Je to kříž dívat se do očí své milované osobě, když se vám všichni vysmívají. Je nemožné nezklamat lidi, kteří vás milují. Ale nemůžeš je ušetřit. Neodmítejte tento kříž. Najdeš mě, až zažiješ, že jsi zarmoutil své přátele. Vidíte, jak jim vaše potíže působí bolest. To je to, co vás trápí. Moje matka pochopila, kdo jsem, když jsem umíral. Poslední přání, abych uspěla, v ní zemřelo, ale její víra vzrostla naplno. Pravého přítele poznáš, když stojí při tobě, i když na tobě nikdo neshledává nic chvályhodného. Pak má na mysli jen tebe. Přijměte to, co je na vás urážlivé. Smiřte se s tím, že ostatní zklamete, a setkáte se se mnou a s mou matkou.

V. PÁTÝ KŘÍŽ

Šimon z Kyrény pomáhá Ježíši nést kříž

Dovol, aby ti někdo pomohl

Nikdo si mě už neváží. Uzdravil jsem tolik lidí, ale i oni mě opustili, stejně jako ti, kterým jsem byl velmi blízký. Zraněný a zkrvavený, otřesený setkáním s matkou, jsem potřeboval milující ruce, které by mě podepřely. Přišel jen někdo, kdo byl nucen přijít. Toužil jsem po pomoci ze soucitu a lásky, Šimon musel být k pomoci donucen. Nemít nikoho, kdo s vámi trpí z lásky, je kříž. Pokud to přijmeš, pak už nejsi ve svém utrpení sám, protože já jsem s tebou.

A ještě jedna věc. Měj odvahu nechat druhé, aby ti pomohli. Já jsem to také udělal, neboť jsem všemohoucí. Dovol, aby tě druzí předčili, aby se o tebe postarali, abys je potřeboval. To je kříž a tomu se nevyhneš. Pochop, že to jsou dveře ke mně. Proto se nediv, když se všechno v tobě tomuto kříži brání. Neboť touha těla je proti Duchu, ale touha Ducha je proti tělu. (Gal 5,17). Vezměte tedy svůj kříž a následujte mě. Tak budete se mnou.

VI. ŠESTÝ KŘÍŽ

Veronika podává Ježíši roušku

Přijímání dobrých věcí bez oplátky

Všechno mi vzali. A všichni mě opustili. Zůstal jsem sám, bez majetku, na cestě ke smrti. Pak ke mně přišla Veronika a podala mi šátek. Víš, jak se člověk při tom cítí? Byl jsem dojatý a plný vděčnosti, ale neměl jsem jí co oplatit. Neměl jsem nic než své utrpení a bolest. Tak jsem jí dal otisk své zkrvavené tváře.

Je to kříž, když dovolíte lidem, aby vám prokazovali dobro, aniž byste měli možnost jim to oplatit. Mějte odvahu a udělejte to, co jste viděli, že jsem udělal já. Dovolte si být něčím dlužni. Nemusíte platit za všechno. Dejte na oplátku sami sebe.

Nauč se přijímat dary, aniž bys hned myslel na jejich oplácení. To jsou dveře ke mně: snášej to, že nemůžeš všechno oplatit. Tak se setkáš se mnou a poznáš Otce, protože mu nemůžeš odmítnout to, co tě dává.

On je jako pramen, který také dává svou vodu zdarma. Jsi-li takový, pak jsi dítětem mého Otce. Přijmi kříž toho, že nejsi schopen splatit Bohu všechnu jeho lásku. Buď jako dítě, které se těší z dobroty otce a matky.

VII. SEDMÝ KŘÍŽ

Ježíš padá podruhé pod křížem

Znovu padá

Už jednou jsem padl. Všichni mě chtěli vidět silného. Ale já padl podruhé.

Věděl jsem, že to vyděsí mou matku a vyvolá posměch mých nepřátel. Zklamaní přátelé se ode mě odvrátí. Moje slabost všechny pobouřila a ptali se sami sebe: Je to opravdu Bůh?

Vzal jsem na sebe tento kříž. Můj otec chtěl ukázat, že on ve mně je silnější než jakákoli urážka.

Když padneš poprvé, máš ještě výmluvu, ale když padneš podruhé, může ti kdokoli dokázat, že nejsi dobrý. O tento kříž se opřeš, všechno si vynahradíš a budeš se chtít ospravedlnit.

Tím se mi však odcizuješ. Tím nesvědčíš o mně, ale o sobě, snažíš se jen dokázat svou vlastní sílu. Uvědom si, že budeš znovu a znovu padat, ale já tě zvednu. Lidé pak budou říkat: Podívejte, někdo mu pomohl vstát.

Tvůj sedmý kříž spočívá v tom, že přiznáš svou slabost. Neboj se padnout, ale obrať se ke mně. Přijmeš-li tento kříž, najdeš v něm mne, neboť zde utrpí porážku jen pouhý člověk, ale duch zvítězí.

VIII. OSMÝ KŘÍŽ

Ježíš utěšuje plačící ženy

Utěšování druhých ve vlastním utrpení

Ženy mi naslouchaly, věřily mi, milovaly mě. Žehnal jsem jejich dětem. Dívaly se na mě srdcem a nemohly pochopit, že mě někdo odsuzuje. Plakaly, protože cítily, že soud nade mnou je zároveň soudem nad životem. Utěšoval jsem je v jejich smutku.

To je kříž, překonat vlastní utrpení a vidět za ním svobodu. Žádná bolest není nakonec tragická. Tragická je zatvrzelost srdce a zaslepenost. Neuvědomění si, že za každou smrtí je vzkříšení, za nemocí je uzdravení, za rozchodem je shledání. Nechat se přemoci sebelítostí je tragické.

Vítězství k vám přichází, když vidíte utrpení druhých a poskytujete útěchu, když sami potřebujete útěchu. Pak k vám přijde útěcha od Boha.

Mějte odvahu vzdát se lidské útěchy a prosit o sílu Boha. Tak zvítězíte nad světem. Půjdete cestou kříže, ale ta vás povede k životu. Když jste sami zranění a trpíte bolestí, ale utěšujete druhé, najdete mě a budu vám oporou.

IX. DEVÁTÝ KŘÍŽ

Ježíš padá potřetí pod křížem

Utrpět totální porážku

I já jsem padl potřetí. Lidé si mysleli, že je to mé konečné zhroucení. A když už si mysleli, že to nezvládnu, zvedl jsem se, vzal kříž a táhl ho na Golgotu. Můžeš jít dál, i když si to nikdo nemyslí. Přijde chvíle, kdy vám to řeknou: Nic víc se od tebe nedá očekávat. Hotovo!

Sami si budete myslet: „Nemohu jít dál.“ Přijde okamžik vaší naprosté bezmoci. To je okamžik vaší kapitulace, uvědomění si, že jste na konci. Zbavíte se naděje? Nebojte se. Jsou tu další dveře a za nimi se se mnou znovu setkáš. Až se už nebudeš moci spolehnout sám na sebe, budu tam. Budeš ke mně volat z hloubi své duše a já ti odpovím.

Je to kříž všechno prohrát a být opuštěn, když už s tebou nikdo nepočítá, když jsi opuštěný. Ale když tento kříž přijmeš, překvapím tě svou přítomností a silou. V mém jménu půjdeš až na konec světa. Přijmeš tento kříž? Neboj se, neboť já jsem s tebou. Já jsem zvítězil nad světem.

X. DESÁTÝ KŘÍŽ

Ježíš je okraden o své šaty

Nechte se svléknout

Dovolil jsem, aby mě svlékli, aby mě zbavili i těch nejintimnějších věcí. Dovolil jsem, aby byl ignorován můj pocit studu a narušeno mé soukromí.

Chceš mít alespoň něco jen pro sebe, kousek světa, který patří jen tobě, kam nikdo nemá přístup. Chcete mít něco, co si nepřejete, aby někdo viděl, jinak by byla ohrožena vaše čest. Budete to střežit a skrývat před zraky ostatních. Budete si myslet, že na to máte právo. Chcete si to za každou cenu udržet jako to nejintimnější, co vám patří, a budete za to bojovat.

Přijde však chvíle, kdy už si pro sebe nemůžete nic uchovat. Nastanou situace, kdy musíte všechno opustit, nic už nepatří jen vám. Poslední věc je vám odebrána. I tímto křížem musíte projít. Všechno odevzdejte Bohu. Jako jediná nedotknutelná intimita zůstáváme my dva, můj otec a já.

Není to jen kříž, když je tělo násilně zbaveno šatů.

Ještě bolestnější je, když je vám odňata duše. Tvé hříchy ti už dávno vzaly tvou schránku a ty se stydíš. Přijmi tento kříž a nikdo tě nebude moci zneuctít. Dovolte Otci, aby vám dal nový šat. Dejte mu svou intimitu a on ji promění v dokonalou nevinnost. Marně se snažíte zůstat bez viny. Přiznejte si dnes, že jste na to příliš slabí. To je desátý kříž - kříž pošlapané hanby, kříž touhy po nevinnosti, kříž strachu, že by se někdo mohl dozvědět o tvé vině. Přijmi tento kříž a setkáš se se mnou. Tvůj strach zmizí. Přiznejte, že jste slabí, nelišíte se od toho, co jste: člověk zneuctěný hříchem. Pokud to uznáš, nikdo ti nebude moci ublížit.

XI. JEDENÁCTÝ KŘÍŽ

Ježíš je přibit na kříž

Být přibitý na svůj kříž

Dokud neseš kříž, máš stále možnost ho shodit. Ale jakmile jsi na něj přibit, už nemůžeš uniknout.

Nyní víte, že kříž je vaším osudem až do smrti. Je těžké si to uvědomit. Rádi byste své kříže odhodili, ale jste k nim přibiti. Každý z nich je místem, kde zemřete. Na kříže vás přibijí vaši bližní. Bojíte se, nebo se zcela spoléháte na mě? Existují kříže, kterým nemůžete uniknout. Marně se jim snažíte vyhnout. Vzdejte se tohoto nesmyslného boje a přijďte ke mně. Zemřít se mnou znamená zisk. Neboj se! Nepodléhejte iluzi, že existuje jiná cesta. Kříže zůstanou až do konce, a čím dříve se podvolíš smrti, tím dříve povstaneš. Pamatujte na tento jedenáctý kříž. Nejste totiž jednou provždy připoutáni jen ke kříži, ale také ke mně. Raduji se z toho.

XII. DVANÁCTÝ KŘÍŽ

Ježíš umírá na kříži

Umírání na kříži

Mrtvý. Odcházím ze světa, ale ne do nicoty, nýbrž abych žil novým způsobem. Smrtí jsem naplnil vůli svého Otce. Proto jsem při umírání řekl: „Otče, do tvých rukou odevzdávám svého ducha.“ Tak jsem dokončil Otcův plán.

Myslíte si, že smrt je konec, a proto žijete ve strachu a bráníte se myšlence na smrt. Dokud ji však nepřijmete, cítíte na svých bedrech břemeno.

Pokud smrt přijmeš, získáš vítězství a přijdeš ke mně. Dokud smrt odmítáš a žádáš, abych tě jí ušetřil, jsem od tebe daleko. Pochop, že jediná cesta ke mně vede přes smrt. Smrt totiž ničí vše, co je na vás hříšné a smrtelné. Já však ničím smrt samotnou. Smrt tě osvobozuje od různých křížů, ale já tě osvobozuji od smrti. Riskni dnes pohled do očí smrti. Vnímej tento kříž jako dar od Otce, jako naplnění. Otec také dovolil smrt.

Pokud se tedy stavíte proti smrti, stavíte se proti Otci i proti mně. Dvanáctý kříž je vyvrcholením, oslavou, jakoby naplněním. Je to začátek skutečného života.

XIII. TŘINÁCTÝ KŘÍŽ

Ježíš je sňat z kříže

Nelze se těšit z plodů své práce

Teprve když jsem byl mrtev, přišli moji přátelé.

Jste semenem pro budoucí časy. Ale plody své práce chcete vidět hned. Moji učedníci často umírají v beznaději a hanbě a to, co zaseli, nesklízí oni, ale jiní. Jiní získávají přátele a život. Nyní je čas, abyste posloužili jako semeno pro nový svět. Toto je váš kříž. Dávám vám potřebnou důvěru, protože během svého života sotva najdete úspěch. Teprve po své smrti budeš sejmut z kříže, teprve tehdy budeš poctěn. Žádný kříž vás nebude tížit na věčnost, protože jste měli odvahu viset na něm během svého pozemského života. Pracovat a nemít možnost těšit se z plodů své práce je třináctý kříž. Zasévat semena, aniž byste mohli sami sklízet úrodu, vyžaduje odvahu. Já jsem však plodem vašeho odříkání. Já vás povedu ke vzkříšení.

XIV. ČTRNÁCTÝ KŘÍŽ

Ježíš je uložen do hrobu

Lidsky řečeno, žit bez naděje

Moji přátelé si mysleli, že mi prokázali nejvyšší poctu, když mé tělo uložili do hrobu. Měli starost o tělo a zapomněli, co jsem jim řekl: „… třetího dne vstanu z mrtvých“.

Hrob vám dělá starosti. Až bude vztyčen náhrobek, nebudeš už existovat. Když po tobě nezůstane ani nejmenší stopa, co budeš dělat? Když víš, že na tvůj pohřeb nikdo nepřijde, když skončíš svůj život v bídě, neznámo kde, pak jsem to já, kdo tě jistě zná.

Je to kříž pohřbít i poslední přání, přání, aby se tu s něčím počítalo. Protože toto přání ti brání mít skutečný smysl, být světlem pro druhé. Jak můžeš být světlem, dokud se bojíš pohřbít s sebou své temné sobectví; dokud chceš přijít ke mně, ale nestrhneš za sebou mosty? Teprve pak mohu proměnit váš život. Pohřběte své touhy a vezměte na sebe čtrnáctý kříž. Nad ním se vznáší vzkříšení. Proto se raduji nad mohylou hrobu, pod níž leží pohřbena tvá arogance. Do hrobu se ti ještě nechce, ani tě neděsí myšlenka, představa, že bys měl svůj život opustit. Proto jsi mrtvý. Kdybys zemřel sám sobě, pak bys mohl povstat k mému životu. Jen mrtvý člověk může znovu vstát. Nebojte se! To, čemu říkáš smrt, je most od tebe ke mně. Smrt hříchu znamená pro tebe i pro mě radost a sjednocení, splnění všech přání a tužeb. Tuto cestu jsem již prošel a čekám na vás. Nechápeš, že jsem svou smrtí neopustil zemi, ale že mi byla teprve nyní řádně dána? Předtím jsem byl na světě jen hostem. Nyní jsem pánem. I ty budeš jako já. Přenech smrti to, co jí stejně patří. Neber už hrob jako smutný konec, ale jako zrození a skutečný začátek. Zemři své pýše a zazáří ti velikonoční úsvit.


ZÁVĚR KŘÍŽOVÉ CESTY

Otče, děkujeme ti za tuto křížovou cestu. Poznal jsem kříže, které musím denně nést, abych mohl následovat tvého Syna. Nyní vím, jak vše přijmout, čeho se zříci, jak odpustit a milovat navzdory všemu. Nyní vím, jak zemřít dříve, než zemřu, a jak čelit životu.

Děkuji ti, že nyní vstupuji do tvého království. Zříkám se své vůle a přijímám tvou. Přijímám tvou přirozenost, jsem tvé dítě a tvá radost.

Otče, uskutečni dnes mé vzkříšení.

Amen




Zobrazeno: 15 x

krizova_cesta.txt · Poslední úprava: 2024/03/31 10:53 autor: 193.165.236.156