Solovecké souostroví se nachází v Bílém moři, 165 km jižně od Polárního kruhu. Celé území je pod správou Soloveckého muzea-rezervace. Jeho součástí je více než 100 ostrovů, z nichž 6 je dostatečně velkých - Velký Solovecký, ostrov Anzer, Velká Muksalma, Malá Muksalma, Velký Zaječí, Malý Zaječí. Největším z nich je Velký Solovecký ostrov, který je zároveň hlavním ostrovem souostroví.

Na jeho území je postaveno jediné městečko souostroví - Soloveckij. V městečku je možnost ubytování - turistický komplex „Причал“, hotel „Соло“, hotel „Соловки“, hotel „Приют“, ubytovna „Петербурская гостиница“, možnost postavení stanu na k tomu vyhrazených místech. V městečku je možno stravovat se v restauracích a kavárnách, jsou zde obchody s potravinami a dalším zbožím a prodejny suvenýrů. Prohlídky Zaječího ostrova a ostrova Muksalma za turistickými, poznávacími a naučnými účely jsou uskutečňovány na základě povolenky, kterou vydává Solovecké muzeum-rezervace pro turistické skupiny. Ostrov Anzer je přístupný pro skupiny turistů na základě rozhodnutí místodržícího Soloveckého kláštera. Návštěva ostatních ostrovů za turistickými účely je zakázána.

V minulosti byly Solovecké ostrovy využívány k různým záměrům. Prvními osadníky byli mniši, kteří na území vybudovali nespočet chrámů, kapliček a pousteven; carské vojsko vybudovalo na ostrovech pevnost, která později sloužila jako vězení; ostrovy byly využívány i jako pracovní tábory pro režimu nepohodlné osoby. Byly známé také jako souostroví Gulag.

V současnosti jsou ostrovy historickým a památkově chráněným územím. Na jejich teritoriu je zachováno více než 1000 archeologických památek, mezi nimi vyniká největší pohanská svatyně evropského severu Ruska. Zachovalo se kolem 30 labyrintů (posvátný význam) a více než 1100 dalších kamenných útvarů.

Solovecké labyrinty jsou jedinečné svou rozmanitostí a zachovalostí. Od roku 1992 je historicko - kulturní komplex Soloveckých ostrovů zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO, území se honosí statusem muzea-rezervace. Kromě této skutečnosti jsou ostrovy pod aktivní zprávou kláštera, což s sebou přináší další omezení. Zvláštní povaha místa v sobě spojuje církevní tradice a normy chování s pravidly spojenými s návštěvou muzea-rezervace a také vyžaduje určitou úctu věnovanou obětem, které zde zemřeli v pracovním táboře.

Základ mužského kláštera byl položen již v 15. století. Záhy se stal významným duchovním centrem celého Pomoří a důležitým hospodářským komplexem. Největší rozmach zažil pod patronátem igumena Filipa II. Za jeho života byly položeny základy dvou největších klášterních chrámů - Trojického a Preobraženského. Pod vedením Filipa II. se klášter stal bohatým průmyslovým a kulturním centrem. Igumen se zasloužil o vybudování mnoha vodohospodářských staveb - jednotlivá jezera Soloveckého ostrova propojil důmyslnou sítí kanálů, na jejichž březích nechal zřídit mlýnice a nechal vybudovat sádky pro chov ryb, aby pro klášter zajistil dostatečné úlovky. Téměř od svého založení klášter sloužil jako vězení (od 16. do 20. století). Na konci 16. století byl obehnán hradbami, které byly zbudovány na obranu proti Švédům. Sovětské období pro pevnost znamenalo zřízení pracovního tábora pro politické vězně, duchovní a další nepřátele režimu.

Od roku 1990 byla činnost kláštera obnovena. Muzeum-rezervace připravilo pro zájemce několik prohlídek, které se tematicky vztahují k aspektům života v klášteře. Prohlídky lze vzájemně kombinovat, prohlídky v ruském jazyce a pro občany RF bývají zpravidla levnější. Všechny exkurze začínají v budově „Петербурской гостиници“, kde je umístěno informační centrum.

Filipovské sádky jsou první stavbou postavenou lidskou rukou na ostrově. Přehrada je situována 1 km od městečka Solovki. Sádky byly zbudovány pro zajištění dostatečného množství ryb, které tvořily důležitou surovinou jídelníčku mnichů. Přehrada je zhotovena z kamenných valounů, přehrazujících malý mořský záliv.

Na Velkém Soloveckém ostrově je více než 400 jezer. Jezera mají různou úroveň vodní hladiny a tento rozdíl může být až 20 metrů. Této skutečnosti později využili mniši. S osídlením kláštera byla spojena vyšší spotřeba vody. Neexistence řek pak vedla k budování kanálů mezi jezery. 78 jezer bylo spojeno do jednotného vodního systému. Mniši kanály budovaly tak, aby voda z jezer vtékala pouze do Svatého jezera. V 19. století byl vybudován další systém kanálů, který měl zvýšit průtok vody do Svatého jezera, aby byla podpořena činnost mlýna a mohla být vybudována vodní elektrárna. Systém kanálů se záhy stal pohodlnou vodní trasou pro přepravu nákladu a osob. Dnes je zachováno okolo 20 lokálních vodních systémů, hlavním zůstává systém Svatého jezera. Muzeum-rezervace zájemcům nabízí exkurzi na loďkách po kanálech. Je však možné si loďku vypůjčit a plavit se samostatně.

Solovecké ostrovy nebyly nikdy velkou měrou osídleny prostými lidmi. Traduje se, že půda byla zasvěcena mnichům, jejich modlitbám a hospodaření. Hospodaření klášterů vedlo k výstavbě pousteven, které se specializovaly na rozdílné hospodářské produkty. Na Velkém Soloveckém ostrově byly postaveny poustevny, které se specializovaly na chov a lov ryb, pěstování plodin (zahradničení)… Významnou poustevnou je poustevna Kristova Nanebevzetí (Свято-Вознесенский скит) na nejvyšší hoře Soloveckého ostrova - Sekirnaja hora (Секирная гора). Nachází se 11 km od městečka Solovki. Hora své jméno získala na základě pověsti, podle které se na jejím úpatí chystala usídlit rybářská rodina, ale k ženě přilétl anděl a z ostrova ji odehnal. Tato událost byla brána jako znamení, že půda je svatá a patří mnichům. Poustevna byla postaven v 19. století, jako třípodlažní chrám. Na prvním podlaží je umístěn trůn na počest archanděla Michaela, druhé podlaží je postaveno na počest Nanebevzetí Hospodina, na třetím podlaží se nachází zvonice se čtyřmi zvony. Zajímavostí poustevny je maják, který je dodnes funkční.

Poustevna Kristova Nanebevstoupení - poustevna v současnosti plní svoji církevní funkci. Součástí prohlídky je nádherná vyhlídka na severní část ostrova a Bílé moře. V období pracovního tábora zde byli umisťováni potrestaní vězni na samotku. Specifikou poustevny je maják, který je umístěn na jejím vrcholu a je stále funkční.



Zobrazeno: 191 x