Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


cina

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
cina [2025/09/12 11:51] – [Mimořádné cestovatelské zajímavosti podle provincií/oblastí] 109.164.49.101cina [2025/10/26 14:59] (aktuální) – [Autonomní oblasti – srdce pohraniční Číny] 109.164.49.101
Řádek 4: Řádek 4:
 ''Číňané nejsou čistí. Místo aby se po velké straně umyli, osuší se jenom papírem...((Solejman, 851, In: T’Sertevens, A.: Předchůdcové Marka Pola, Praha 1966))'' ''Číňané nejsou čistí. Místo aby se po velké straně umyli, osuší se jenom papírem...((Solejman, 851, In: T’Sertevens, A.: Předchůdcové Marka Pola, Praha 1966))''
  
-Čína je fascinující země, kde se setkává nejstarší nepřetržitá civilizace světa s futuristickými megapolemi a pulzující ekonomikou. Cestovatel tu může zažít vše – od rušných ulic Pekingu přes klidné chrámy v horách až po divoké tibetské pláně. +Čína je fascinující země, kde se setkává starobylá civilizace světa s futuristickými megapolemi a pulzující ekonomikou. Cestovatel tu může zažít vše – od rušných ulic Pekingu přes klidné chrámy v horách až po divoké tibetské pláně. 
  
 ===== Podnebí a kdy cestovat ===== ===== Podnebí a kdy cestovat =====
Řádek 217: Řádek 217:
  
 ===== Mimořádné cestovatelské zajímavosti podle provincií/oblastí ===== ===== Mimořádné cestovatelské zajímavosti podle provincií/oblastí =====
-_Níže vždy 1–2 cestovatelské tipy – věci, které jinde nezažijete._ 
  
 ==== Peking / Beijing (北京 – Běijīng) ==== ==== Peking / Beijing (北京 – Běijīng) ====
Řádek 294: Řádek 293:
 *  Nejdřív ochutnejte vývar. Pijte k tomu vychlazené pivo Snowflake (雪花啤酒 – Xuěhuā Píjiǔ). *  Nejdřív ochutnejte vývar. Pijte k tomu vychlazené pivo Snowflake (雪花啤酒 – Xuěhuā Píjiǔ).
  
 +==== Zvláštní administrativní oblasti (SARs) – dvě duše a dvě Číny ====
  
-**Zvláštní administrativní oblasti (SARs)**   +Tyto enklávy nejsou „zvláštní“ jen administrativně. Jsou výjimečné svou duší – zrozené z koloniálních paradoxů, obchodních vášní a kulturní alchymie, jaká nemá ve zbytku Číny obdobyCestovat sem znamená podniknout cestu časem i prostorem, aniž byste opustili kontinent.
-  * **Hongkong:** Noční výšlap na „Dragon’s Back“ + stezka k Shek O – tropická krajina s městským panoramatem  +
-  * **Macao:** Koloniální čínština s portugalskou duší – pasteis de nata v klášteře svPavla a čínské operní domky v Coloane.+
  
-**Autonomní oblasti**   + 
-  * **Sin-ťiang (Xinjiang):** Noční bazar v Urumči – šašlik z jehněte hudební improvizace; jízda podél ohnivě rudých skal Tchien-šan Grand Canyon.   +==== Hongkong (香港 – Xiānggǎng) ==== 
-  * **Tibet (Xizang):** Kora kolem jezera Namccho při východu slunce; čajovny ve Lhase, kde místní míchají solené jačí máslo s čajem.   + 
-  * **Vnitřní Mongolsko (Inner Mongolia):** Jízda na koni po stepích Xilamuren a noc v geru; „zpívající písek“ v Badain Jaran (duny s jezírky).   +=== Dračí hřbet: kde mrakodrapy splývají s oceánem (龍脊 – Lóng Jǐ) === 
-  * **Ning-sia (Ningxia):** Vinařská trasa u Helan Mountains – čínské Napa Valley“ na prahu pouštěmuslimské tržiště v Yinchuan.   + 
-  * **Kuang-si (Guangxi):** Bambusové plavby po řece Li mezi vápencovými homolemi; vesnice Longji s rýžovými terasami a dřevěnými domy.+Zapomeňte na přeplněný Peak Tram. Skutečná duše Hongkongu se neodhaluje z vyhlídky, ale z hřebene hory, který se vine jako páteř bájného tvora nad jižním pobřežím ostrova. //Dračí hřbet// není pouhý výšlap; je to rituál. S každým stoupáním se městský šum za vašimi zády mění v šepot větru v trávě a zurčení potůčků. A pak to přijde: stanete na hraně. Na jedné straně se pod vámi rozprostírá smaragdové Jihočínské moře bičující zlatavé pláže, na druhé se z oparu zvedá silueta mrakodrapů Centralu. Dokonalá metafora Hongkongu: divoká příroda a hypermoderní civilizace, oddělené jen tenkou linií horského hřebene. 
 + 
 +Sestup do rybářské vesničky **Shek O (石澳 – Shí Ào)** je odměnou. Barevné domky, vůně grilovaných mořských plodů, psi vyhřívající se na molu a staří muži u mahjongu v parku. Dejte si pivo v jedné z improvizovaných plážových hospůdek a dívejte se, jak slunce klesá do vody tam, kde končí Čína a začíná celý svět. 
 + 
 +  * **Lokace:** Autobus č. 9 ze stanice MTR **Shau Kei Wan** do zastávky „To Tei Wan Village“ na Shek O Road. Odtud sledujte značení **Hong Kong Trail – Section 8**. 
 +  * ** Detaily:** Středně náročný trek, cca 2,5–3 hod. se zastávkami na focení. Ideální začít odpoledne a dojít do Shek O za zlatého světla. Vezměte vodu a pokrývku hlavy – stínu je málo. 
 +  * **Historická poznámka:** V roce 2004 označil časopis //Time// Dračí hřbet za nejlepší městskou trekovou trasu v Asii; status country parku pomohl uchovat jeho divokost. 
 + 
 + 
 +==== Macao (澳門 – Àomén) ==== 
 + 
 +=== Koloniální čínština s portugalskou duší: stopy, které přežily oheň === 
 + 
 +Macao není jen město – je to melancholická nálada. Historie se tu nerozpadá, ale rozpouští jako mlha v uličkách, které pamatují hedvábí i opium. Symbol **Kostela sv. Pavla (大三巴牌坊 – Dà Sān Bā Páifāng)** je dokonalou metaforou: majestátní barokní fasáda, která přežila požár kláštera, avšak za ní je prázdnota a výhled na moře čínských střech. Právě tady ochutnejte její sladký protiklad: teplý, krémový **pasteis de nata (葡撻 – pútà)** z nedaleké pekárny – malý dezert velkých dějin. 
 + 
 +Nezůstávejte však v turistickém centru. Vydejte se na klidný ostrov **Coloane (路環 – Lùhuán)**. V uličce **Rua dos Ervanários** objevíte **bambusové operní domky (戲棚 – xìpéng)** – dočasná pódia, kde se o svátcích hraje tradiční kantonská opera pro místní božstva. Vůně kadidla se mísí se slaným vzduchem. O kousek dál leží **pláž Cheoc Van (黑沙海灘 – Hēishā Hǎitān)** s tmavým pískem a tichem, které přerušuje jen šum cvrčků. Zde, daleko od zlatých paláců, bije skutečné srdce Macaa – místo, kde si Čína a Portugalsko po staletí tiše šeptají. 
 + 
 +  * **Lokace:** Na **Coloane** jezdí městské autobusy (např. č. 21A, 25, 26A) z centra Macaa; vystupte u vesnice Coloane. 
 +  * **Detaily:** //Pasteis de nata// – vyhlášená je **Lord Stow’s Bakery** přímo na Coloane. Operní domky jsou dočasné; jejich stavba závisí na lunárních svátcích (např. Svátek hladových duchů). Zeptejte se místních. 
 +  * **Historická poznámka:** „Černý“ písek Cheoc Van má v legendách pirátský původ; ve skutečnosti jde o tmavé minerály erodované z místních hornin. 
 + 
 + 
 +==== Autonomní oblasti – srdce pohraniční Číny ==== 
 + 
 + 
 +Tyto rozlehlé země nejsou jen „oblasti“. Jsou to celé světy, kde se hlavní proud čínské civilizace po tisíciletí mísil s nezávislými kulturami Hedvábné stezky, tibetské náhorní plošiny a nekonečných stepí. Cestovat sem znamená opustit známou Čínu a vstoupit do říše mýtů, hor a nebe, které sahá až k obzoru. 
 + 
 +**Jak a proč tyto oblasti vznikly:**   
 +Současné „autonomní oblasti“ vznikly až po roce 1949, kdy Komunistická strana Číny převzala moc. Formálně měly zaručit práva národnostních menšin a umožnit jim samosprávu, ve skutečnosti však sloužily jako prostředek k upevnění moci centra nad periferií. Zavedení autonomie bylo prezentováno jako „dobrovolné sjednocení“ národů Číny, ale v praxi bylo často provázeno vojenskou silou, politickými čistkami a masivními přesuny obyvatelstva. 
 + 
 +**Časová osa vzniku autonomních oblastí:**   
 +  * **1947 – Vnitřní Mongolsko (内蒙古自治区 – nej meng-ku)** – první „autonomní oblast“, vzor pro ostatní regiony.   
 +  * **1951 – Tibet (西藏自治区 – si-cang)** – po vojenském zásahu a podpisu tzv. „Sedmnáctibodové dohody“ začleněn do ČLR; autonomie vyhlášena oficiálně až 1965.   
 +  * **1955 – Sin-ťiang (新疆维吾尔自治区 – sin-ťiang wej-wu-er)** – vytvořena z bývalé provincie; následovalo potlačení povstání a kolektivizace.   
 +  * **1958 – Ning-sia (宁夏回族自治区 – ning-sia chuej-cu)** – zřízena pro čínské muslimy (Hui).   
 +  * **1958 – Kuang-si (广西壮族自治区 – kuang-si čuang-cu)** – oblast Zhuangů a dalších menšin.   
 + 
 +**Represe a realita autonomie:**   
 +  * **Tibet:** Povstání v roce 1959 brutálně potlačeno, dalajlama odešel do exilu. Za Kulturní revoluce zničeno přes 90 % klášterů. Od 80. let časté nepokoje a „patriotické vzdělávání“ mnichů.   
 +  * **Sin-ťiang:** Opakovaná povstání (50.–90. léta), po roce 2017 masová síť „převýchovných táborů“, sledování a potlačování ujgurské kultury, demolice mešit.   
 +  * **Vnitřní Mongolsko:** Kampaň proti „vnitřní mongolské kontrarevoluční kliky“ (1967–1969) znamenala desetitisíce obětí; v posledních letech omezování výuky mongolštiny.   
 +  * **Ning-sia a Kuang-si:** Menší regiony, ale i zde přísný dohled nad náboženstvím (přestavby mešit, kontrola halal produkce) a sinicizace menšinové kultury. 
 + 
 +**Na rovinu**   
 +Název „autonomní oblast“ může svádět k představě velké svobody. Ve skutečnosti jde o regiony, které jsou pro Peking strategické – z hlediska nerostných surovin, hranic i stability – a proto patří mezi nejvíce sledovaná a kontrolovaná území v Číně. Kulturní dědictví je fascinující a často dojemné, ale nese stopy represí i nucené „modernizace“. Právě tento kontrast – mezi oficiální propagandou a živou, odolnou kulturou – je tím, co dělá cestování do těchto oblastí tak silným zážitkem. 
 + 
 +==== Sin-ťiang / Xinjiang (新疆 – sin-ťiang) ==== 
 + 
 +=== Noční bazar v Urumči: Hedvábná stezka ožívá (乌鲁木齐 – u-lu-mu-či) === 
 + 
 +Když se slunce skloní za Tchien-šan (天山 – tchien-šan) vzduch v Urumči zešedne, probudí se duch Hedvábné stezky. **Noční bazar** není trh, je to divadlo života. Dým grilů na jehněčí šašlik (羊肉串 – jang-žou čchuan) tančí v záři žárovek a mísí se s vůní kmínu, pepře a placek *nan*. Hudba – rytmus bubnů a vysoký, teskný tón houslí *ghidžák* – se mísí s ruchem. Setkávají se tu Ujgurové, Kazaši i Huiové. Je to živoucí, upřímný zážitek o tisíciletích obchodu. 
 + 
 +=== Kaňon Tchien-šan: rudé stěny a hra světel (天山神秘大峡谷 – tchien-šan šen-mi ta-sia-ku) === 
 + 
 +Za městem se otevírá jiný světJízda podél ohnivě rudých pískovcových stěn kaňonu je cestou do nitra planety. Slunce barví skály do karmínova, zlata a fialova – němá, monumentální symfonie, před níž se člověk cítí maličký. 
 + 
 +  * **Lokace:** Hlavní noční bazar v Urumči je **Guoji Dabaža** (国际大巴扎 – kuo-ťi ta-pa-ža). Kaňon leží asi 70 km od města Ku-čche (库车 – ku-čche). 
 +  * **Detaily:** Na bazaru ochutnávejte beze strachu (jehněčí je skvělé); foťte s dovolením. Do kaňonu pevné boty, voda a ochrana proti slunci. 
 +  * **Historická poznámka:** Nedaleko Kizil (克孜尔 – kche-c’-er) stojí buddhistické jeskyně s malbami starými 1 500 let – relikt dávných náboženských výměn na stezce. 
 + 
 +**Realita a politika – na rovinu** 
 +  * Od roku 2017 zde probíhala masová „převýchova“ Ujgurů a dalších muslimů (detence, nucené „kurzy“, všudypřítomný dohled). Formálně Peking tvrdí, že programy skončily; kontrola, policejní přítomnost a tlak na náboženské projevy však přetrvávají. 
 +  * Mnoho mešit bylo zbořeno či „sinicizováno“ (přestavby do „čínského“ stylu); tradiční náboženské a jazykové projevy jsou potlačovány. 
 +  * Pro cestovatele: časté kontroly dokladů, bezpečnostní rámy a omezení pohybu v citlivých zónách. Místní lidé bývají opatrní v hovorech o politice. 
 + 
 +=== Tibet / Xizang (西藏 – si-cang) === 
 + 
 +==== Kora kolem jezera Namccho: modř nebe a země (纳木错 – na-mu cuo) ==== 
 + 
 +V Tibetu se nebe dotýká země. Na březích **Namccho** (es 4 700 m) je **kora** – rituální obchůzka – aktem očisty. Ledový vzduch pálí plíce, vítr třepotá praporky a první paprsky spalují hladinu do oslnivé modři, až splývá s oblohou. 
 + 
 +==== Čajovny ve Lhase: srdce všedního dne (拉萨 – la-sa) ==== 
 + 
 +V dýmem naplněných čajovnách u Barkhóru zní pomalé rozhovory mnichůpoutníků i místních. **Čaj s jačím máslem** (酥油茶 – su-jou čcha) je slaný a výživný – krev tibetské kultury. 
 + 
 +  * **Lokace:** Namccho je ~250 km SZ od Lhasy, cesta 4–5 h. Čajovny hledejte kolem Barkhor Square. 
 +  * ** Detaily:** Aklimatizujte se v Lhase aspoň 2–3 dny. U jezera je i v létě chladno. Nabídnutý čaj zdvořile ochutnejte. 
 +  * **Historická poznámka:** **Kora** (obchůzka) je starobylý buddhistický i bönský rituál – chůze kolem posvátného místa je meditací v pohybu. 
 + 
 +**Realita a politika – na rovinu** 
 +  * Za Kulturní revoluce byly zničeny tisíce klášterních objektů; od 80. let proběhly obnovy, ale pod přísným dohledem. V mnoha klášterech fungují „patriotické“ výukové programy a kontrola duchovního života. 
 +  * Cestování cizinců mimo Lhasu podléhá povolením a obvykle nutnosti cestovat s agenturou. Vstupy do klášterů a treky mohou být nárazově uzavírány. 
 +  * Poslední roky zesílila asimilační politika (např. internátní školy pro tibetské děti, důraz na standardní čínštinu). Kulturní tradice přetrvávají, ale v těsně vymezeném prostoru. 
 + 
 + 
 +=== Vnitřní Mongolsko Inner Mongolia (内蒙古 – nej meng-ku=== 
 + 
 +==== Step Xilamurenzpěv větru a koní (希拉穆仁草原 – si-la-mu-žen cao-jüan) ==== 
 + 
 +Nekonečnost. Vítr se opírá do trávy a láme ji do stříbřitých vln, které se valí k obzoru. **Jízda na mongolském koni** je nejpřirozenější způsob, jak tu prázdnotu pochopit. Večer **geru** (蒙古包 – meng-ku-pao) svítí svíčky, voní jehněčí a znějí staré písně. 
 + 
 +==== Zpívající písky Badain Jaranduny s jezírky (巴丹吉林沙漠 – pa-tan-ťi-lin ša-mo==== 
 + 
 +Jedny z nejvyšších dun světa skrývají desítky tyrkysových jezírek. Při sestupu duna „bručí“ – hluboký tón, jako by zpívala země. 
 + 
 +  * ** Lokace:** Xilamuren je ~90 km od Chuch-chaote (呼和浩特 – chu-che-chao-te). Poušť Badain Jaran je přístupná z Al-ša Ťiou-čchi (阿拉善右旗 – a-la-šan jou-čchi). 
 +  * ** Detaily:** Ubytování v ger campu lze domluvit; noci jsou chladné. Do pouště vždy s místním průvodcem. 
 +  * **Historická poznámka:** **Ger** (jurta) – přenosný dům kočovníků – se po staletí téměř nezměnil. Orientace dveří, rozvrh vnitřku i výzdoba mají symbolický řád. 
 + 
 +**Realita a politika – na rovinu** 
 +  * V roce 2020 vyvolaly protesty změny výuky – omezení mongolštiny ve školách ve prospěch standardní čínštiny. Úřady potlačily odpor, přechod na bilingvní“ (de facto čínsky dominovanou) výuku pokračuje. 
 +  * Ochrana pastvin a těžba (uhlí, vzácné zeminy) přinášejí omezení pro pastevce; část rodin byla přesídlena do sídel kvůli „ochraně stepí“. 
 +  * Kulturní festivaly a turistické programy se konají, ale často v „folklorní“ podobě – autentické každodenní užití mongolštiny a zvyků ustupuje. 
 + 
 + 
 +=== Ning-sia / Ningxia (宁夏 – ning-sia) === 
 + 
 +==== Vinařská trasa pod horami Che-lan: oáza na prahu pouště (贺兰山 – che-lan šan) ==== 
 + 
 +Na úpatí hor **Che-lan** chlad z hor a dlouhé slunečné dny tvoří ideální podmínky pro víno. **Vinařská trasa** překvapí: supermoderní vinařství stojí vedle starých skalních rytin kočovníků. Místní Cabernet či Riesling tu chutná jako triumf vynalézavosti nad pouští Tengger. 
 + 
 +==== Jinchuan a muslimské tržiště: chuť Huiů (银川 – jin-čchuan) ==== 
 + 
 +V **Jin-čchuanu** voní skořice, hřebíček a pečený beranHuiové – čínští muslimové – nabízejí pečivo *you-mien*, sladkosti z medu a ořechů i skvělé polévky. Pohostinnost bez turistických pastí. 
 + 
 +  * ** Lokace:** Vinařství leží západně od Jin-čchuanu u hor Che-lan. Muslimskou čtvrť hledejte kolem Nanguan mešity (南关清真寺 – nan-kuan čching-čen s’). 
 +  * ** Detaily:** Do vinařství se často rezervuje předem. Pouliční jídlo je čerstvé a bezpečné – vybírejte stánky s frontou místních. 
 +  * **Historická poznámka:** Huiové jsou potomci arabských a perských kupců, kteří se na Hedvábné stezce spojili s místními – fascinující fúze islámu a čínských tradic. 
 + 
 +**Realita a politika – na rovinu** 
 +  * V rámci „sinicizace náboženství“ byly v posledních letech přestavovány mešity (odstraňování kopulí a minaretů, „čínský“ styl). Důraz na státní dohled nad náboženským životem zesílil. 
 +  * Na rozdíl od Sin-ťiangu zde většina obyvatel nežije pod masovou detencí, nicméně náboženské projevy a architektura jsou regulovány; halal průmysl je podporován v „ekonomicky vhodné“ podobě. 
 + 
 + 
 +==== Kuang-si Guangxi (广西 – kuang-si==== 
 + 
 +=== Řeka Liplavba do tušové malby (漓江 – li-ťiang) === 
 + 
 +Mezi Kuej-linem (桂林 – kuej-lin) a Jang-šuem (阳朔 – jang-šuo) se **Li-ťiang** vine krajinou vápencových homolí. **Bambusový vor** klouže po hladině, odrazy skal se třepotají ve vodě a okolní ticho ruší jen pádlo a volání ptáků – živý list staré čínské malby. 
 + 
 +=== Terasy Long-ťi: drakův hřbet (龙脊梯田 – long-ťi ti-tchien) === 
 + 
 +žové terasy budované lidmi Zhuang Yao po staletí. Na jaře se plní vodou a zrcadlí nebe, v létě září zelení a na podzim zlát nou. Chodníčky mezi **dřevěnými domy na kůlech** vedou výš a výš – náročné pro nohy, balzám pro duši. 
 + 
 +  * ** Lokace:** Plavba po Li z Kuej-linu do Jang-šua (nebo kratší úsek ze Sing-pchingu – 兴坪 – sing-pching). Terasy Long-ťi jsou ~2 h autobusem z Kuej-linu. 
 +  * ** Detaily:** Volte malý bambusový vor (autentičtější než velké lodě). K terasám se jde pěšky; výstup je strmý, ale odměna velká. 
 +  * **Historická poznámka:** Terasy Long-ťi vznikaly od dynastií Jüan a Ming (přes 650 let) – mistrovské zemědělské inženýrství, které stále žije. 
 + 
 +**Realita a politika – na rovinu** 
 +  * Kuang-si je domovem etnika Zhuang; „rozvoj“ a turismus tu často znamenají folklorizaci kultury. Přehlídky v krojích a „etnické parky“ jsou populární, ale každodennost je čím dál čínštější. 
 +  * Oblast Li-ťiangu trpěla přetížením turismem; úřady zavedly regulace (kvóty, bezemisní lodě, odpadové hospodářství). Ochrana krajiny se zlepšuje, ale tlak trhu trvá.
  
 **Provinční zajímavosti**   **Provinční zajímavosti**  
cina.1757670704.txt.gz · Poslední úprava: 2025/09/12 11:51 autor: 109.164.49.101 · Právě zamknuto: 216.73.216.84