Toto je starší verze dokumentu!
Bulharsko je ještě z doby Československa pro naše turisty velmi známá destinace. V devadesátých letech na čas vyšlo z módy, ale dneska je Bulharsko zase po všech stránkách rozkvétající turistickou destinací.
Bulharsko je zemí, která svým návštěvníkům nabízí mnoho kulturních památek. Je dokonce čtvrtou zemí na světě s největším počtem památek zapsaných do seznamu UNESCO:
Rozdělení památek a turistických cílů podle témat:
Klášterní architektura
Byzantské památky
Muslimské památky
Lyžařská střediska a horská turistika
Mořské pobřeží
Mešita Banja Baši (Sofie) – největší a nejvýznamnější mešita v Bulharsku, postavená v roce 1576.
Tombul mešita (Šumen) – druhá největší mešita na Balkáně, vystavěná v barokně-orientálním stylu v 18. století.
Pevnost Silistra – původně římská pevnost, která byla později přestavěna během osmanské nadvlády.
Turecké vesnice v oblasti Kardžali – v jižním Bulharsku žije silná turecká menšina, která si uchovává svůj jazyk i kulturní tradice.
Vesnice Mogilica – známá svými krásnými dřevěnými domy ve stylu osmanské architektury.
Pomáci jsou muslimští Slované žijící především v jižním Bulharsku, zejména v pohoří Rodopy. Etnicky a jazykově jsou blízcí Bulharům, ale jejich náboženství a kultura se formovaly pod vlivem osmanské nadvlády. Po staletí si udrželi svou jedinečnou identitu navzdory asimilačním tlakům, kterým čelili jak za osmanské éry, tak během bulharského národního obrození a komunistického režimu.
Tradiční pomácké vesnice
Náboženství a duchovní tradice
Jazyk a identita
Pomáci hovoří bulharským dialektem s některými tureckými a arabskými výrazy. Píší však cyrilicí a dlouho si udrželi vlastní folklórní tradice. V některých oblastech je patrný silný vliv turecké kultury, například v gastronomii a hudbě.
Kulturní zvyky a slavnosti
Pomácké svatební obřady. Nevěsta je během obřadu pomalována bílou pastou a ozdobena perličkami a flitry. Tradiční písně a tance jsou nedílnou součástí slavnosti.
Hadždilik (poutě do Mekky). Navzdory složité historii a odlišným životním podmínkám mnoho Pomáků stále praktikuje islám a někteří podnikají pouť do Mekky.
Navzdory historickým obtížím a několika vlnám asimilačních politik (například nucené přejmenování za komunistického režimu) si Pomáci uchovali svou kulturní identitu a dnes tvoří důležitou součást bulharské etnografické mozaiky.
K atraktivním turistickým cílům v Bulharsku patří tanečníci tzv. „nestináři“ (anglicky nestinari dancers), kteří žijí ve vesnicích v pohoří Strandža. Jsou to bulharští a řečtí tanečníci, kteří praktikují tradiční rituální tanec bosky po žhavém uhlí. Tento zvyk pochází z oblasti pohoří Strandža a je spojen s pravoslavním svátkem svatého Konstantina a svaté Heleny (21. května).
Nestinářství je považováno za mystický a náboženský rituál s kořeny sahajícími až do thráckých dob. Tanečníci vstupují do transu za doprovodu bubnů a gajdy a věří se, že jsou pod ochranou svatého Konstantina. Tradice byla původně praktikována jen v několika vesnicích v jihovýchodním Bulharsku a severním Řecku, ale dnes se s ní lze setkat i na různých kulturních festivalech.
Ačkoliv rituál přežil christianizaci Balkánu, církev jej v minulosti odmítala jako pohanský pozůstatek. Dnes je však nestinářství považováno za součást kulturního dědictví Bulharska a Řecka.
Pokud chcete zažít autentické nestinářské tance 21. května, doporučuji navštívit následující vesnice v pohoří Strandža:
Balgari: Tato vesnice je považována za centrum nestinářské tradice v Bulharsku. Každoročně 21. května se zde konají tradiční rituály na počest sv. Konstantina a sv. Heleny, včetně ohňových tanců.
Kosti: Další vesnice známá svými nestinářskými tradicemi. I zde můžete během svátku zažít autentické ohňové tance a další rituály spojené s tímto svátkem.
Brody: Menší vesnice, kde se také udržuje tradice nestinářských tanců během květnových oslav.
Před návštěvou je vhodné ověřit aktuální informace o konání těchto rituálů, protože programy se mohou lišit v závislosti na roce a místních zvyklostech.
Sofie je jediným hlavním evropským městem, kde v těsné blízkosti vedle sebe stojí protestantský, pravoslavný, evangelický, katolický kostel, synagoga a mešita.
V Bulharsku je tradicí na znamení souhlasu vrtět hlavou a nesouhlas projevovat kýváním. Ke všeobecnému zmatku přispívá vliv Evropy, někteří Bulhaři totiž po vzoru Evropy své zvyky změnili.
Bulharsko se nachází v mírném podnebném pásmu. Na severu země panuje vnitrozemské klima, které je charakteristické teplými suchými léty a studenými vlhkými zimami. Průměrná teplota v červenci se pohybuje kolem 24°C, v lednu klesají teploty pod nulu a ročně tu napadne asi 500 mm srážek. Pro oblasti nad 1000 m n.m. jsou charakteristické velmi nízké průměrné teploty, velké množství srážek a téměř 9 měsíců trvající sněhová pokrývka. Oblast Černomoří je ovlivňována středomořským podnebím, pro které jsou typická teplá suchá léta a mírné vlhké zimy. Teplotní výkyvy jsou zde poměrně malé. Pro cesty k moři jsou nejvhodnější letní měsíce, kdy jsou teploty nejvyšší a prakticky zde neprší.
Ubytování v kempech bylo v minulosti v Bulharsku velmi oblíbené, následovalo období stagnace a dnes se hlavně na pobřeží dostávají opět do kurzu. V Bulharsku najdete přibližně 110 kempů, které jsou rozděleny do tří kategorií podle vybavenosti, od jedné do tří hvězdiček. V bulharských kempech jsou však obecně horší hygienické podmínky než například v ČR a návštěvníci v nich najdou většinou jen základní služby.
Dříve mívala většina turisticky zajímavých měst své kempy, mnohé z nich jsou však dnes zavřeny nebo je čeká nejistá budoucnost. Kempy na okrajích měst totiž bývaly umístěny na nevábných místech a byly ve špatném stavu. Dnes se proto investuje převážně jen do kempů na pobřeží nebo v horských oblastech. V kempech na pobřeží Černého moře najdete velmi dobré podmínky pro rodinnou rekreaci. Je zde čistá příroda, písečné pláže, které se pozvolně svažují do klidného a mírného moře.
Kempování je možné i ve 3 bulharských národních parcích, Pirinu, Rile a Centrálním Balkánu, kde je zhruba 57 chatiček a kempinkových míst. Ve velkých kempech lze pronajmout bungalovy, chatky a vybavení pro kempování. Většina bulharských kempů je v provozu jen do konce září. Ceny se pohybují mezi 4 až 8 eury na noc, děti ve věku od 2 do 12 let mají nárok na poloviční slevu. Pro ubytování v kempech po vás nejsou vyžadovány žádné speciální dokumenty, pokud však vlastníte mezinárodní kempinkovou kartu CCI, můžete díky ní v kempech bulharského autoklubu UAB získat řadu slev a výhod. Volné kempování není v Bulharsku povoleno, navíc by z bezpečnostních důvodů nebylo ani vhodné. Bulharská asociace pro turistiku a rekreaci vydává letáčky, kde najdou turisté podrobné informace o kempech v zemi. Vyhledat v Bulharsku kemp podle místa vašeho pobytu můžete na stránkách www.visittobulgaria.com.
Bulharská kuchyně je vyhlášená po celém světě a není divu, když s sebou přinesla takové kuchařské „vynálezy“, jako je šopský salát (tradiční pokrm bulharské etnické skupiny Šopů, která žije v okolí hlavního města Sofia), kaškaval nebo čevapčiči. Díky velkému množství zeleniny a mléčných výrobků, které nesmí chybět na žádném správně prostřeném stole v Bulharsku, lze místní lahůdky považovat i za pokrmy poměrně zdravé. Nejčastější přílohou k jídlu jsou v Bulharsku různé druhy kvalitního pečiva. Neměli byste vynechat ani ochutnávku ryb, speciálně upravovaného masa nebo výbornou polévku. Ideální potom je, zakončit hostinu douškem lahodného bulharského vína. Všichni labužníci si v Bulharsku skutečně přijdou na své.
Hlavně v letních měsících oceníte výhody bulharských studených, osvěžujících a hlavně velice lahodných polévek. Ta nejznámější, „tarator“, se připravuje z bílého jogurtu, strouhané okurky, ořechů a kopru. Další příčky obsazuje studená cuketová či zelná polévka. Z teplých polévek doporučuji ochutnat bulharskou „dršťkovku“ s chilli papričkami. Pokud se vám bude zdát poněkud mdlá, nestěžujte si kuchaři. V Bulharsku si totiž polévku dochutí každý dle svého přímo na talíři.
Rila (topografická mapa) - rila.pdf