Země pohoří, poezie a perštiny – a zároveň místa, kde se historie střetává s tragédií moderní doby.
Afghánistán patří mezi nejchudší státy světa a dlouhá desetiletí byl poznamenán válečnými konflikty – od sovětské invaze (1979), přes občanskou válku, vládu Tálibánu, americkou okupaci, až po znovupřevzetí moci Tálibánem v roce 2021. Krátká období relativního klidu umožnila opětovný zájem o afghánskou kulturu a přírodu, ale bezpečnostní situace zůstává nejistá. Přesto je to země s neobyčejnou krajinou, hlubokou spiritualitou a nesmírně pohostinnými lidmi.
Hlavním letištěm je Hamid Karzai International Airport v Kábulu. Mezinárodní spojení je v současnosti omezené – dostupné většinou jen přes Írán, Pákistán, Katar či Emiráty. Situace se rychle mění podle politických okolností.
Afghánistán nemá funkční železniční síť pro cestující. Existují pouze krátké nákladní tratě v pohraničních oblastech.
Autobusová doprava je sporadická a nespolehlivá. V mnoha oblastech neexistuje vůbec. Lze využít sdílené taxíky, ale ceny jsou často vysoké (např. 50 USD za 18 km v oblasti Faizábádu). Ve vzdálenějších oblastech je třeba počítat i s pěší chůzí – a zcela bez infrastruktury.
Stav silnic je velmi nerovnoměrný. Některé hlavní tahy byly zrekonstruovány (např. silnice Kábul–Mazár-e Šaríf), jinde se jedná spíše o štěrkové cesty. Dálkové přesuny jsou náročné, časově i bezpečnostně. V horách (např. Badachšán, Vachán) je nutný pohyb terénními vozy – pokud vůbec nějaký jezdí.
Navzdory všemu je Afghánistán zemí, která má co nabídnout – a to nejen památkami, ale i krajinou, poezií, lidmi a tichem, jaké už jinde není.
Kábul je hlavním městem od roku 1776. Války poškodily řadu jeho částí, zejména západní čtvrti. Přesto si uchoval určité kouzlo:
Baburovy zahrady – obnovený historický park s hrobkou zakladatele Mughalské dynastie
Zoologická zahrada – překvapivě oblíbená mezi místními
Tržiště Shahr-e Naw – směsice vůní, lidí a chaosu
V minulosti také Národní muzeum Afghánistánu – s jednou z nejlepších sbírek buddhistického umění v regionu (aktuální přístupnost nejistá)
Herát – kulturní centrum na západě.
Páteční mešita s 800letou historií a nádhernými minarety
Citadela zrekonstruovaná po desetiletích chátrání
Musalla – areál památky Gowhary Šady, z níž zůstaly jen minarety
Bamiyan – kdysi s největšími buddhistickými sochami na světě, zničenými Tálibánem.
Krajina zůstává uchvacující, obzvlášť při pohledu z údolí na skály s dutinami po sochách
Nedaleko leží národní park Band-e Amir – soustava tyrkysových jezer uprostřed vyprahlé náhorní planiny
Vachánský koridor – nejvýchodnější výběžek země, mezi Tádžikistánem, Pákistánem a Čínou.
Izolovaný region, kde žijí Wakhanští Tádžikové a Kyrgyzové
Nutné speciální povolení a logistická příprava
Skutečně náročné – fyzicky, finančně i psychicky. Veřejná doprava téměř neexistuje, lety jsou nestálé, silnice ne vždy průjezdné. Pokud nic nejede, jde se pěšky. Taxikáři v izolovaných oblastech si účtují vysoké částky, a smlouvání není vždy účinné.
Podle zkušeností některých cestovatelů (stav 2008 i později) je možné se dostat přes hranice např. z Tádžikistánu (Iškašim) do afghánského pohraničního městečka bez větších problémů – ale kontrola může být přísná, a přechod má omezenou provozní dobu.
Oficiálně stačí vízum, které lze získat na některých ambasádách (např. v Praze nebo v Chorogu). Hovoří se o zvláštním povolení, ale většinou není vyžadováno – s výjimkou Vachánského koridoru, kde je třeba mít povolení od místního velitele. Pravidla se ale mohou změnit doslova přes noc.
Afghánská kuchyně je jednoduchá, ale chutná a sytá:
Kabuli palaw – rýže s rozinkami, mrkví, jehněčím a kořením
Mantu – plněné knedlíčky s jogurtovou omáčkou
Bolani – placky plněné bramborami nebo zeleninou
Šašliky – grilované špízy
Zelený čaj – s cukrem nebo bez, neodmyslitelný rituál
Pokud se vám podaří dostat do Herátu a máte jeden den, můžete zažít to nejkrásnější z afghánské historie i pouštní krajiny:
Ráno:
Páteční mešita – návštěva v době modliteb
Citadela – výstup na hradby, výhled na město a poušť
Poledne:
Trh ve starém městě – ochutnávka sušeného ovoce, oříšků a tradičních plochých chlebů
Oběd v místní čajovně – šašlik nebo bolani
Odpoledne:
Musalla a okolní hrobky – pozůstatky slavného komplexu, který připomíná zlatý věk Herátu
Západ slunce z kopce za městem – výhled na minarety a dálky pouště
Jazyk: Paštština, darí (perský dialekt)
Měna: Afghánský afghání (AFN)
Bezpečnost: Zásadní riziko – před jakoukoliv cestou je nutné ověřit aktuální situaci
Kdy jet: V jarních a podzimních měsících (léto je horké, zima v horách velmi mrazivá)
Afghánistán je možná jedním z nejkomplikovanějších míst na světě – ale pro ty, kdo sem cestují s respektem, pokorou a otevřeným srdcem, může být zážitkem, který navždy promění jejich pohled na svět.
Topografické mapy Afghánistánu - Topographic map of Afghanistan - Топографическая карта Афганистана
1 cm = 3 km (1 : 300 000)
Zobrazeno: 533 x