Uživatelské nástroje
posledni_pribeh_bez_konce
Rozdíly
Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
| Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
| posledni_pribeh_bez_konce [2025/01/21 08:23] – [Staré řecké báje a pověsti] 77.242.94.20 | posledni_pribeh_bez_konce [2025/01/23 11:05] (aktuální) – stará verze byla obnovena (2024/05/30 18:50) cesty | ||
|---|---|---|---|
| Řádek 53: | Řádek 53: | ||
| [[http:// | [[http:// | ||
| ---- | ---- | ||
| - | Nebe nad hornatou řeckou krajinou je oslnivě modré a podobá se širé hladině blízkého moře. I tehdy, před pětadvaceti stoletími, měla obloha nad touto krajinou stejnou barvu jako dnes, ale pod oblohou žili jiní lidé s jinými starostmi a radostmi. Zde byla za starověku místa, kde ožívaly postavy hrdinů a bohů. Starověká řecká divadla. | ||
| - | Navštívíme spolu na chvíli starověké řecké divadlo. | ||
| - | Píše se páté století | + | Nebe nad hornatou řeckou krajinou je oslnivě modré a podobá se širé hladině blízkého moře. I tehdy, |
| + | Navštívíme spolu na chvíli starověké řecké divadlo. | ||
| + | Píše se páté století před naším letopočtem. Je slunečný den, jako stvořený k návštěvě divadla. Ale pospěšme si, vždyť už od rána se valily cestou k divadlu zástupy dychtivých diváků. Sedmnáct tisíc se jich vejde do hlediště. Vezmeme si s sebou peníze. Vstupné stojí dva oboly, dva staré řecké peníze. Ale kdybychom byli chudí a neměli na vstupné, mohli bychom na představení zadarmo. Vstupné by za nás zaplatila státní pokladna. | ||
| Vmísíme se do spěchajícího davu a projdeme kamennou bránou do divadla. Opravdu, nevypadá jako dnešní divadelní budovy. Připomíná spíše nekrytý sportovní stadión. Hlediště je vestavěno do svahu návrší. Bránou jsme vstoupili do kruhovitého prostoru. Staří Řekové mu říkali orchestra. V orchestře se shromažduje při představení divadelní sbor. Kolem orchestry se zdvihají v půlkruhu kamenné lavice jako stupně obrovského schodiště. Lavice jsou široké a nemají opěradla. Jenom první řada je opatřena kamennými opěradly. To jsou sedadla vyhrazená kněžím, vyšším úředníkům a vzácným hostům. První řada ještě není obsazena. Zato místa pro ženy a mládež jsou už zaplněna do posledního sedadla. Slunce vrhá ostré černé stíny. Mnozí diváci si stíní tváře širákem, stírají pot a hovor v hledišti šumí a hučí jako mořský příboj. | Vmísíme se do spěchajícího davu a projdeme kamennou bránou do divadla. Opravdu, nevypadá jako dnešní divadelní budovy. Připomíná spíše nekrytý sportovní stadión. Hlediště je vestavěno do svahu návrší. Bránou jsme vstoupili do kruhovitého prostoru. Staří Řekové mu říkali orchestra. V orchestře se shromažduje při představení divadelní sbor. Kolem orchestry se zdvihají v půlkruhu kamenné lavice jako stupně obrovského schodiště. Lavice jsou široké a nemají opěradla. Jenom první řada je opatřena kamennými opěradly. To jsou sedadla vyhrazená kněžím, vyšším úředníkům a vzácným hostům. První řada ještě není obsazena. Zato místa pro ženy a mládež jsou už zaplněna do posledního sedadla. Slunce vrhá ostré černé stíny. Mnozí diváci si stíní tváře širákem, stírají pot a hovor v hledišti šumí a hučí jako mořský příboj. | ||
posledni_pribeh_bez_konce.1737444232.txt.gz · Poslední úprava: 2025/01/21 08:23 autor: 77.242.94.20
Nástroje pro stránku
