Toto je starší verze dokumentu!
Botapark jako cesta:
Vstoupíte do klidného prostoru u kapličky (květy, vůně, ticho, celoroční život)
projdete krčkem – zvláštní svět pokroucených tvarů (něco neobvyklého, trochu „jiný svět“)
otevře se vám louka s velkými stromy (prostor, světlo, klid)
bokem je červený kout – emoce, kontrast
a na konci ovocná část – užitek, život, návrat k jednoduchosti
Celé to funguje jako:
klid → překvapení → prostor → emoce → užitek
Botapark není sbírka stromů, ale prostorový příběh:
→ klid → překvapení → prostor → emoce → užitek
Stromy se nesází „kam se vejdou“, ale „kam dorostou“.
→ méně je více → když váhám, NESÁZÍM
Keře (celoroční efekt):
Rozestupy:
Rozestupy:
Rozestupy:
MAXIMÁLNĚ 3–4 stromy:
Rozestupy:
→ mezi nimi NIC dalšího
Rozestupy:
Cesty:
→ sekání = zároveň procházka
MAX:
Rozdělení:
→ více = neudržitelné
1) vyznačení (provaz, kolíky) 2) výsadba velkých stromů 3) kaplička + keře 4) krček 5) červený kout 6) ovocná část 7) vysekat cesty
→ celkem cca 40–50 tis.
ročně:
každé 2–3 roky:
→ 60–70 % plochy musí zůstat prázdné
1. rok → „dobré“ 3. rok → „pěkné“ 5. rok → „velmi dobré“ 10. rok → „kolik to stálo?“
→ cíl: park, ne džungle