Předběžný název: *Život mezi nestabilitou: Jak obyvatelé Amhary vyjednávají každodenní existenci uprostřed konfliktů a polarizace*

Hlavní cíl: Prozkoumat, jak lidé v oblasti Amhara vnímají a zvládají každodenní život v prostředí nestability způsobené konfliktem mezi vládními silami a skupinou FANO. Zaměřit se na jejich strategie přežití, způsoby vyjednávání s oběma stranami konfliktu a na to, jak vnímají legitimitu a morální dilemata v této situaci.

Klíčová otázka: Jaké narativy, hodnoty a praktiky si lidé v Amhaře vytvářejí, aby se přizpůsobili politickému násilí a sociální polarizaci?

Antropologický přístup:

1. *Etno-narativní analýza*: Sběr příběhů a svědectví místních lidí o tom, jak konflikty ovlivňují jejich každodenní život, sociální vazby a jejich vnímání spravedlnosti.
2. *Politická antropologie*: Zaměření se na to, jak lidé vnímají koncepty moci, legitimity a autority v kontextu vlády a FANO.
3. *Mikroanalýza každodenního života*: Dokumentace každodenní strategie přežití, jako je přístup k potravinám, bezpečnosti, vzdělání nebo zdravotní péči.

Metody sběru dat:

1. Kvalitativní rozhovory (semi-strukturované) s různými skupinami obyvatel:
2. Farmáři a obchodníci: Jak konflikt ovlivňuje jejich obživu?
3. Mládí lidé a studenti: Jak vnímají svoji budoucnost a roli FANO?
4. Ženy a starší lidé: Jakou mají strategii přežití a jak hodnotí morální dilemata spojená s konfliktem?
5. Participativní pozorování: Pokud by bylo možné, zkuste zaznamenat interakce mezi různými skupinami.
6. Kontextové rozhovory s místními lídry nebo náboženskými autoritami.

Každodenní život v konfliktu:

1. Jaké praktické strategie používají místní lidé, aby zajistili svoji bezpečnost?
2. Jaké sociální sítě (rodina, přátelé, náboženští vůdci) jsou pro ně klíčové v době krize?
3. Jak zvládají ekonomické dopady konfliktu, jako je nedostatek nebo vysoké ceny?

Vnímání legitimity a polarizace:

1. Jaké názory mají na FANO? Vnímají je jako ochránce, teroristy nebo něco mezi tím?
2. Jak vnímají roli vlády a její schopnost zajistit bezpečnost?
3. Jsou přítomny rozdíly v názorech mezi generacemi nebo různými sociálními skupinami?

Morální dilemata a hodnoty:

1. Jak se místní lidé rozhodují, komu poskytnout podporu (vládě, FANO, nebo nikomu)?
2. Jaký vliv má konflikt na jejich náboženské nebo etické hodnoty?
3. Jakým způsobem interpretují morální dilemata spojená s konfliktem, například nutnost vyjednávat s oběma stranami?

Naděje do budoucna:

1. Co by považovali za spravedlivé řešení současné situace?
2. Jaké mají obavy a přání do budoucna?
3. Vidí pro sebe a svoje děti možnost žít mimo konflikt?

Teoretická východiska:

1. Gramsciho koncept hegemonie: Jak lidé vnímají autoritu a legitimitu obou stran konfliktu?
2. Victor Turner – Sociální drama: Jak se jednotlivé fáze konfliktu projevují v jejich každodenním životě?
3. James Scott – Umění odporu: Jsou v rozhovorech patrné skryté formy odporu vůči vládě nebo FANO?

Tematická analýza:

1. Identifikujte klíčová témata, například strategie přežití, morální dilemata, rozdělení společnosti, náboženské interpretace.
2. Hledejte kontrasty mezi oficiálními narativy a osobními příběhy.

Komparativní dimenze:

1. Porovnejte situaci v Amhaře s jinými konfliktními regiony v Etiopii nebo Africe (například Tigray, Somálsko).

1. Úvod: Kontext konfliktu v Amhaře

Amhara, jeden z nejvýznamnějších regionů Etiopie, se v posledních letech stal epicentrem politické a sociální nestability. Konflikty v regionu jsou často zakořeněny v historických nárocích na půdu, etnickém napětí a mocenských bojích mezi federální vládou a regionálními aktéry. Situace se vyhrotila po válce v sousedním Tigrayi, která měla devastující dopad na celou zemi. Přestože byl v listopadu 2022 podepsán mír mezi vládou a Tigrajskou lidově osvobozeneckou frontou (TPLF), mnoho problémů zůstalo nevyřešeno a destabilizovalo i další regiony, včetně Amhary.

Jedním z klíčových aktérů v regionu je FANO, neformální milice s hlubokými kořeny v amharské etnické komunitě. FANO původně vzniklo jako obranné uskupení chránící amharské komunity před ozbrojenými útoky, ale v poslední době je obviňováno z teroristických aktivit a otevřeného odporu vůči federální vládě. Zatímco někteří obyvatelé FANO podporují a považují je za ochránce amharské identity, jiní je kritizují za násilí a polarizaci regionu. Federální vláda naopak čelí obvinění, že nezvládá zajistit bezpečnost regionu, což přispívá k rostoucí nedůvěře mezi obyvatelstvem.

V této situaci je pro místní obyvatele klíčové vyjednávat s oběma stranami konfliktu, aby mohli pokračovat v každodenním životě. Čelí dilematům, kdy musí volit mezi podporou FANO, spoluprací s vládou nebo neutralitou, která však často není možná.

Význam antropologického přístupu

Konflikt v Amhaře se často analyzuje z makroperspektivy – vojenské strategie, politické vztahy a ekonomické dopady. Tyto pohledy však opomíjejí klíčový prvek: jak obyvatelé regionu každodenně prožívají tuto realitu. Antropologický přístup přináší jedinečný pohled na lidský rozměr konfliktu, zaměřuje se na zkušenosti jednotlivců a komunit, jejich hodnoty, dilemata a strategie přežití.

Naslouchání hlasům místních lidí odhaluje:

1. Jak konflikt formuje každodenní život – od přístupu k jídlu, vzdělání či zdravotní péči po otázky bezpečnosti.
2. Jaké narativy a hodnoty lidé vytvářejí pro pochopení svého postavení v konfliktu.
3. Jaké mají strategie vyjednávání se státem, milicemi a dalšími aktéry.

Díky těmto hloubkovým vhledům můžeme lépe porozumět dynamice konfliktu i možnostem jeho řešení. Antropologický přístup navíc zdůrazňuje, že obyvatelé nejsou pouhými oběťmi konfliktu, ale aktivními účastníky, kteří usilují o přežití a stabilitu ve složitých podmínkách. V takto rozdělené společnosti je klíčové naslouchat nejen hlasům těch, kteří konflikt vedou, ale také těm, kteří v něm žijí.

2. Metodologie:

1. Popis výzkumného přístupu a metod sběru dat.

3. Hlavní nálezy:

1. Popis témat, jako je přežití, vnímání legitimity, morální dilemata a naděje na budoucnost.

4. Diskuse:

1. Interpretace výsledků v kontextu teorie.
2. Komparace s jinými regiony nebo konflikty.

5. Závěr:

1. Klíčové poznatky.
2. Impulsy pro další výzkum nebo politická doporučení.

1. Prostor pro hlas místních lidí: Dbát na to, aby příběhy a názory místních tvořily jádro článku.
2. Praktický přesah: Návrh doporučení, která mohou být užitečná pro humanitární organizace nebo vládu.

Hlavním cílem je získat 20–25 rozhovorů z různých prostředí (město, vesnice, muži, ženy, chudí, bohatí). Zjisti, co lidé považují za největší problém, jakou roli v tom hraje FANO nebo vláda, co by chtěli změnit, jaké mají vazby (kdo jim pomáhá – rodina, sousedé, instituce).

Vysvětli respondentům, že jejich příběhy mohou pomoci zvýšit povědomí o jejich situaci, a zdůrazni, že vše zůstane anonymní. Ptej se na základní věci, jako kolik mají dětí, co dělají za práci. Buď trpělivá a snaž se budovat důvěru.

Při rozhovoru se přizpůsob toku konverzace, ale měj připravené jednoduché a konkrétní otázky. Aktivně naslouchej, občas pokývni nebo povzbuď větou jako „Pověz mi o tom víc.“ Pokud váhají, přidej příklady: „Stalo se ti, že jsi kvůli strachu nešla na pole?“

Jak vést rozhovory

1. Měj připravené hlavní otázky, ale přizpůsobte se toku rozhovoru.
2. Ptej se tak, abys získala podrobné odpovědi.
3. Aktivně naslouchejte a občas pokývněte nebo přidejte neutrální frázi jako „Rozumím“.
4. Povzbuzujte respondenty, pokud váhají („To je zajímavé, povězte mi o tom víc.“).

Příklady konkrétních otázek, na které se ptát (rozhodně se nemusíš každého ptát na všechno):

1. Jaké bylo nejhorší a nejlepší období konkrétně ve vašem životě?
2. Byl ve vaší vesnici někdy ozbrojený konflikt? Kdy? Co se tehdy změnilo pro tebe a tvou rodinu? Bojíš se někdy, že by tě někdo mohl napadnout?
3. „Co děláte, když potřebujete zajistit jídlo nebo bezpečí pro svou rodinu?“
4. Stalo se někdy, že jsi kvůli strachu zůstala doma nebo nešla na pole?
5. „Jaké máte zkušenosti s přístupem ke zdravotní péči nebo vzdělání?“
6. „S kým si v této době nejvíc pomáháte (rodina, sousedé, přátelé)?“
7. „Co si myslíte o roli FANO v tomto konfliktu? Jsou pro vás ochránci, nebo problémem nebo něco mezi tím?“
8. „Jak vnímáte federální vládu? Myslíte, že vám pomáhá, nebo ne?“
9. Jsou tady lidé z FANO? Co dělají?“ nebo „Přijeli sem někdy lidé od vlády? Co řekli nebo udělali?
10. „Máte pocit, že se názor lidí na konflikt liší podle věku nebo profese?“
11. „Byli jste někdy nuceni udělat těžké rozhodnutí, například koho podporovat?“
12. „Jak vidíte budoucnost pro sebe a svou rodinu?“
13. „Žijete poklidný život? Pokud ne, co by se muselo podle vás změnit, abyste mohli žít klidnější život?“
14. „Myslíte, že mladší generace bude mít lepší šanci na pokojný život?“
15. Drobné detaily, které mohou odhalit více o jejich každodenním životě (např. co považují za největší problém dne, jak tráví volný čas).
16. Během rozhovorů se můžeš snažit zjistit, jak respondenti vnímají budoucnost. Otázky mohou být například: „Co bys chtěl(a), aby se ve tvé vesnici změnilo?“ nebo „Kdyby tvoje děti mohly odejít odtud pryč, chtěl(a) bys to? A proč?“

Detailně je to lepší zapsat pak u sebe doma, protože by to mohlo ten rozhovor rušit.

Tipy:

• Trpělivost – někteří dotazovaní mohou potřebovat více času.
• Ptejte se a povzbuzujte ve vyprávění: „Můžete mi o tom říct víc?“ nebo „Jak jste se cítili v té chvíli?“
• Neodmítejte žádné příběhy, i když se zdají být méně důležité. I drobné detaily mohou být klíčové.

Každý rozhovor:

1. Označení respondenta (pouze pseudonym, samotné jméno není důležité, ale zajímavé je jeho představení - věk, pohlaví, rodinný stav, příbuzní, vzdělání, zaměstnání, žije ve městě, na vesnici, považuje se za chudého, bohatého - jak to vidíš ty).
2. Kde byl rozhovor prováděný.
3. Mám zkušenosti z jiných oblastí, že tazatel může být překvapený z nějakých věcí (například když jsem dělal výzkum v Afghánistánu a ptal se na politiku, tak většina lidí neznala jméno prezidenta, nevěděla jaké mají hlavní město, lidé znali jen velmi přibližně svůj věk, protože neznali své datum narození… - možná něco z toho se objeví i u Tvých respondentů). Proto přidej poznámky o vlastních pocitech a reflexích bezprostředně po rozhovorech - co tě překvapilo, jaké jsi měla z těch lidí pocity, co tě zaujalo.

The main goal is to conduct 20–25 interviews with respondents from a variety of backgrounds (city, village, men, women, poor, wealthy) to understand what they see as the biggest problems, the role FANO or the government plays in those issues, what they would like to change, and what their social connections are like (who helps them in times of need – family, neighbors, or institutions).

Explain to respondents that their stories can help raise awareness about their situation, and emphasize that everything will remain anonymous. You could ask about basic aspects of their lives, such as how many children they have or what work they do. Be patient and focus on building trust.

During the interviews, adapt to the flow of conversation but have simple and concrete questions prepared. Listen actively, nod occasionally, and encourage them with phrases like, „Can you tell me more about that?“ If they hesitate, give examples, such as, „Has there been a time when you didn’t go to the field because you were afraid?“

How to Conduct Interviews

1. Prepare key questions but adjust to the flow of the conversation.
2. Ask in a way that encourages detailed answers.
3. Listen actively, nod occasionally, or use neutral phrases like „I see.“
4. Encourage respondents if they hesitate („That’s interesting, can you tell me more about it?“).

Examples of specific questions to ask (you don’t have to ask every respondent all of them):

1. What was the worst and best period in your life?
2. Has there ever been an armed conflict in your village? When? What changed for you and your family at that time? Do you ever feel afraid that someone might harm you?
3. What do you do to get food or ensure your family’s safety?
4. Have you ever stayed home or avoided the fields because of fear?
5. What has your experience been with accessing healthcare or education?
6. Who helps you the most during these times (family, neighbors, friends)?
7. What do you think about FANO’s role in this conflict? Are they protectors, a problem, or something in between?
8. How do you see the government? Do you think it helps you or not?
9. Are there people from FANO in your area? What do they do? Or, has the government ever sent people here? What did they say or do?
10. Do you feel that opinions about the conflict differ based on age or profession?
11. Have you ever been forced to make a tough decision, such as whom to support?
12. What do you see for yourself and your family in the future?
13. Are you living a peaceful life? If not, what would need to change to make that possible?
14. Do you think the younger generation has a better chance for a peaceful life?
15. Small details that could reveal more about their daily lives (e.g., what they see as the biggest challenge of the day, how they spend their free time).
16. During the interviews, try to find out how respondents view the future. Questions could include, „What would you like to see change in your village?“ or „If your children could leave here, would you want them to? Why?“

It’s better to write down details later at home, as taking notes during the interview might disrupt the flow.

Tips:

• Be patient – some respondents might need more time.
• Encourage them to share stories: „Can you tell me more about that?“ or „How did you feel at that moment?“
• Don’t dismiss any stories, even if they seem unimportant. Even small details can be crucial.

For Each Interview:

1. Identify the respondent with a pseudonym (names are not important, but describe them – age, gender, marital status, family connections, education, occupation, whether they live in a city or village, and whether they see themselves as poor or wealthy – based on your impression).
2. Note where the interview was conducted.
3. I’ve had experiences in other areas where interviewers were surprised by certain things (for example, when I did research in Afghanistan and asked about politics, most people didn’t know the president’s name, the capital city, or even their exact age because they didn’t know their date of birth… Something similar might come up with your respondents). Add notes about your personal impressions and reflections immediately after the interviews – what surprised you, what feelings you had about the respondents, and what stood out to you.

Amharic is no guarantee, but I wanted to make you happy

አላማው ከተለያዩ አካባቢዎች (ከከተማ፣ ከገጠር፣ ከወንዶች፣ ከሴቶች፣ ከችግረኞች፣ ከባለጠጎች) 20-25 ቃለመልልሶችን ማካተት ነው። ተገኝቷቸው እንደሚያዩት ትልቅ ችግሮች ምን ናቸው፣ ፋኖ ወይም መንግስት በእነዚህ ጉዳዮች ላይ ምን ሚና እንዳለው፣ ምን ለውጥ እንደሚፈልጉ እና የእነሱ ማህበራዊ ግንኙነት እንዴት እንደሆነ ማስረዳት ነው (በምሳሌ፣ በአስከፊ ጊዜ ማን ይረዳቸዋል፣ ቤተሰብ፣ ጎረቤት ወይም ድርጅቶች።)።

ተነጋግሯቸው የእነርሱ ታሪክ ሁኔታቸውን ለማሳወቅ ሊረዳ እንደሚችል አስተምሯቸው፣ ሁሉም እንደሚሆን አስረዳቸው። እነሱ ስንት ልጆች እንዳላቸው ወይም ምን ስራ እንደሚያከናውኑ እንደሚነበት ለመማር መጠየቅ። ትዕግሥት ይኖርዎት፣ በእምነት እና ትርጉም ላይ ተመልከት።

በቃለመልልስ ዘመን፣ የውይይትን እንደምን ማድረግ ዝግጅት ያድርጉ እና ቀላልና ትክክለኛ ጥያቄዎችን በምርጫ ዝግጅት ይችላሉ። በትክክለኛ ምክንያት ለመስማት ያስችላሉ፣ „እንደዚህ በሚል ያስተምሩ።“ ከመነሻ ምሳሌ ምክንያት ይስጡ፣ „ምን እንደሆነ አስታውቆህ ስማ።“

እንዴት ማቃለል እንደምን ማስተግበር

1. ዋና ጥያቄዎችን ያዘጋጁ እና እንደምን እንደሚቀጥል አሻሽሉ።
2. ለነገር ዝርዝር የሚያስገኝ አስተምሯቸው።
3. በትክክለኛ ምክንያት ማድረግ፣ „እወርድልኝ።“
4. እነርሱ እንደምን ያስተምራሉ፣ „ምን እንደሆነ አስታውቆህ ስማ።“

በምሳሌ፣ የተለያዩ ጥያቄዎች ምሳሌዎችን ይጠይቁ (ሁሉንም ተገኝቷቸውን መጠየቅ አስፈላጊ አይደለም።):

1. በሕይወትህ ውስጥ እጅግ እንደሆነ የሆነው ጊዜ እንዴት ነው?
2. በስርዓት ጊዜ በገጠር ነበር? መቼ? ምን ለእርስዎና ለቤተሰብ ምን ተቀየረ? በርኩስነት በመበልጨት ምን ነበር?
3. እንዲሆን እንደሚያስችላችሁ ምን ነገር እንደሚያደርጉ።
4. ምን እንደሆነ በመበልጨት ምን ነገር ነበር?
5. በሕክምና ወይም በትምህርት ላይ ምን እንደሆነ ተሞክሮ።
6. በምን ጊዜ እንደምን በጊዜ እንደሆነ እንደሚያደርጉ።
7. በተሞክሮ አካባቢ በምን እንደሆነ እንደሚያደርጉ።
8. የመንግስት ሚናና በተያያዘ ምን ነገር እንደሆነ እንደሚያደርጉ።
9. እናም በቀጠሮ ነገሮች ላይ እንደምን ያስተምሯቸዋል።
10. በእርስዎ ላይ በቀጠሮ ምን ነገር እንደሆነ እንደሚያደርጉ።

በትክክለኛ መንገድ እንደሚሆን ለእርስዎ ተስማምተናቸው።