⇒ Japonsko
Kjóto (京都)
Kjóto je často nazýváno srdcem tradičního Japonska – město chrámů, čajových obřadů, dřevěných uliček a pomalu padajících listů javoru. Bývalé císařské hlavní město po více než tisíc let uchovalo podstatnou část japonské kulturní identity a i dnes působí jako protiváha modernímu ruchu Tokia. Kjóto neohromí výškou mrakodrapů, ale jemností detailů – vůní kadidla v zenových chrámech, tichem mezi kameny v karesansui zahradách a leskem kimona v odrazu červených torii. Procházet se tímto městem je jako listovat starou knihou poezie, v níž se každá stránka otevírá k jinému ročnímu období.
Prefektura: Kjóto
Poloha: západní Honšú
Počet obyvatel: cca 1,5 milionu
Historie: hlavní město Japonska od roku 794 do 1868 (období Heian)
Známé pro: chrámy, svatyně, gejši, čajový obřad, zenové zahrady
Jak se dostat do Kjóta
Nejrychlejší spojení je šinkansenem:
Z Tokia: šinkansen Tókaidó (cca 2 hodiny 20 minut)
Z Ósaky: vlak JR nebo soukromá trať Hankyu (cca 30–60 minut)
Z letiště Kansai (KIX): přímý vlak Haruka (cca 1 hodina 20 minut)
Hlavní památky a místa
Kinkakudži (Zlatý pavilon): zenový chrám potažený zlatem, odraz v jezírku je ikonický
Ginkakudži (Stříbrný pavilon): esteticky střízlivější, s výjimečnou zahradou
Fushimi Inari-taisha: svatyně s tisíci torii branami, které tvoří červený tunel do hor
Kijomizu-dera: chrám s výhledem na město, oblíbený na jaře a na podzim
Arashijama: bambusový les, opičí park, most Togetsukjó
Tradiční čtvrti a atmosféra
Gion: čtvrť gejš, dřevěná architektura, večerní procházky s lucernami
Ponto-chó: úzká ulička s restauracemi, výhled na řeku Kamo
Ninenzaka a Sannenzaka: kamenné uličky vedoucí ke Kijomizu-dera
Příroda a roční období
Jaro: sakury v Maruyama parku, podél řeky Kamo, u chrámu Daigo-ji
Léto: festival Gion matsuri (červenec), lucerny a tradiční přehlídky
Podzim: javorové listí (momidži) u Eikan-dó, Tófuku-dži a v údolí Takao
Zima: sníh na Zlatém pavilonu nebo tichý zen v Daitoku-dži
Duchovní rozměr
Kjóto je jedním z center zenového buddhismu. Mnohé chrámy jako Rjóandži, Daitoku-dži nebo Myóšan-dži nabízejí možnost tichého rozjímání v zahradách z kamene a písku. Kromě buddhismu je zde také množství šintoistických svatyní, z nichž nejznámější je Fushimi Inari, ale i menší, lokální svatyně plné lišek, dřevěných tabulek ema a praskání svíček.
Praktické tipy
Doporučený pobyt: minimálně 2–3 dny, ideálně 4–5 dní
Kyoto City Bus: výhodná doprava mezi památkami (denní jízdenka)
Vstupy: většina chrámů 300–600 jenů
Respekt: v chrámech se nefotí interiéry, mluví se tiše, někde je nutné zout boty
Oběd: zkuste vegetariánské „shōjin ryōri“ v klášterech nebo matcha sladkosti
Zajímavost
Kjóto bylo ušetřeno bombardování během 2. světové války právě kvůli svému kulturnímu významu – dodnes zde najdete stovky dřevěných staveb z období Edo i starší. A pokud si přivstanete, uvidíte, jak se mezi chrámy rozlévá ranní mlha a jak se pomalu probouzí město, které si uchovalo duši.
Pro plný zážitek doporučujeme strávit alespoň jednu noc v ryokanu – tradičním japonském hostinci s rohožemi tatami, koupelí ofuro a snídaní z rýže, ryby a zeleného čaje. Večer pak můžete vyjít v jukatě do zahrady a chvíli poslouchat zurčení vody – a pochopit, proč Kjóto nelze jen navštívit, ale musí se prožít.
Zobrazeno: 59 x