**Hlavní stránka [[Írán]]**

====== Stručný ČESKO-PERSKÝ slovník pro turisty ======

Perština (farsí) je blízce příbuzná s pashto (paštunštinou) a darí. Používá písmo podobné arabštině, ale s více znaky. Pokud by někdo měl chuť zkusit transliteraci, tak může zde: http://www.cesty.in/transkripce_z_arabstiny

Perština je ale indoevropský jazyk, velice vzdálený turečtině nebo arabštině. Zde je uveden zjednodušený přepis – vyslovujte tak, jak je napsáno.

Pro začátek bude stačit jedna z asi nejtěžších frází, a to:"salam aleikom", čili dobrý den, odpůldne, podvečír atd... Zkráceně a běžně se používá jenom //salám// (vyslovuje se úplně stejně jako náš salám), z čehož se můžete zpočátku potrhat, jenže když oni to myslí vážně...

Když už umíme pozdravit, tak k tomu přidáme slova jak o něco poprosit a poděkovat. Pak příjdete do kvelbu slušně pozdravíte, poprosíte a ukážete, zaplatíte, poděkujete, rozloučíte se, odcházíte... 

prosím (když o něco žádáte)	 	//lóftan//\\
prosím (když něco nabízíte)	 	//befarmed, befarmáíd//\\
děkuji	 	//motashakkeram//(motšekeram) nebo stačí //mersí//\\
nashledanou	 	//Khodá háfez// (choda háfez)\\

Vyjádřit souhlas nebo nesouhlas lze kupodivu stejně jako u nás pokýváním nebo zavrtěním hlavou. Ne že by to pravidlo platilo všude - všichni víte, jak je to s Bulharama, že. 

ano	 	//balé// případně //cherá// (čerá), když odpovídáte na zápornou otázku\\
ne	 	//nakheir//, nebo jenom "//na//", ale to je méně zdvořilé

Taky je dobré umět se omluvit, aby bylo jasné, že nejste neotesanci odněkud z Balíkova

promiňte, omlouvám se	 	//bebakhshíd// (bebakšíd)

Teď něco aby si na vás zase nedovolovali moc:

NE, děláte si legraci?	 	//na bábá//

A nyní si prosvištíme celé věty 

Mluvíte anglicky (persky, francouzsky, německy)?	 	//Shomá Engelísí (Fársí, Feránsé, Álmání) baladíd?//\\
Promiňte, neumím persky	 	//Bebakshíd: Fársí balad nístam.\\//

Není taky na škodu umět se zeptat kde něco je (třeba ubytovna). Horší to ale je potom s odpovědí místního Íránce. Vy ze sebe pracně vysoukáte nadřenou větu a on spustí zatraceně rychle:" Ále dyk to je tajdle kousíček, a jste tam cobydupkoliktřešnítolikvišní." Ha a jste v troubě. Ale pěkně jste si pokecali.
 
ubytovna (ne hotel, ten se řekne prostě hotel a je kvůli toho určitě taky dražší)	 	//mosáferkhúnés// (mosaferchuné)\\
Promiňte, kde je ubytovna?	 	//Bebakshíd, mosáferkhunés kojást?// (bebakšíd, mosaferchuné kodžást?)\\
===== Základní konverzace =====

|Dobrý den / sbohem |salam alejkum častěji zkráceně salam / choda háfez|
|Jak se máš? / dobře | četorí? / chuví|
|Děkuji / prosím | motašakeram / lotfan|
|Promiňte | bebakhšíd |
|(Ne)rozumím | (na) mífahmam |
|Prosím, napište to | lotfan, un o benevisin|
|(Ne)mám rád … | man … dust (na)daram|
|Ano / ne | bale / na|
|Kde je …? | … chodžást?|
|Kdy odjíždí autobus do …? | utubus e … kej mijad?|
|Kolik to stojí? | čande? (doslova „kolik“)|
|Kolik je hodin? | sáat čandé?|
|Dneska / zítra | emruz / farda|
|První / poslední | avval / achar|
|Autobus / auto / kolo | utubus / mašin / dočarche|
|Kdy / kde / který / kdo / co / proč | kej / kodža / kodam / ki / če / čera|
|Tady | indžá|
|Zastavte! | ist!|
|Běž pryč! | gom šou (vulgární)|
|Velký / malý | bozorg nebo kabir / kučik|
|Dobrý / špatný | khub / bet|
|Hezký | chošgel|
|Já / ty | man / šomá|
|Problém | muškila|
|Co je to? | ičjes?|
|Toman  (10 riálů )| jednotka měny používaná v hovorové řeči|
|Čádor (chador) | plášť, obvykle černý, zahalující muslimské ženy od hlavy až k patě|

^Rodinní přílušníci (časté téma rozhovorů) ^^
|Matka / otec / manželka / manžel | madar / pedar / zan / šohar|
|Sestra / bratr / dcera / syn | chahar / bavadar / dochtar / pesar|

^Místa^^
|Doktor / nemocnice / policie | doktor / bimarestan / polis|
|Hotel / banka / mešita / trh | hotel / bank / masdžed / bazar|
|(Hotel nižší kategorie se řekne mosaferchúne, mehmunpazir nebo mehmunsara)|
|Restaurace / čajovna | kebabí, / čajchune|
|Záchod | tuvalet|
|Letiště / autobusové (vlakové) nádraží | furudgah / istgahe utubus (ghatar)|
|Ulice / ulička | chejabun / kuče|
|Město / řeka / most | šahr / rud / pol|
|Internetová kavárna | kofinet|

^Časté místopisné názvy^^
|Arg | pevnost|
|Ateshkade | zoroastriánský chrám s věčným ohněm|
|Ayatollah | šíitský duchovní nejvyššího stupně|
|Azad | svobodný|
|Azadi | svoboda|
|Bagh | zahrada|
|Behesht | ráj|
|Dash| poušť nebo rovina|
|Engelab | revoluce|
|Hammam | veřejné lázně|
|Imam | náboženský vůdce|
|Parsi | název pro Írán v perštině|

^Čas a číslovky^^
|Pondělí | do šhanbe|
|Úterý | se šanbe|
|Středa | čahar šanbe|
|Čtvrtek | pandž šanbe|
|Pátek | džome|
|Sobota | šanbe|
|Neděle | yekšanbe|

<html><font size=6></html>
|1|2|3|4|5|6|7|8|9|0|
|١|٢|٣|٤ <html><br></html>nebo<html><br></html> ۴|٥ <html><br></html>nebo<html><br></html> ۵|٦ <html><br></html>nebo<html><br></html> ۶|٧|٨|٩|٠|
<html></font></html>

|1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 | jek, do, se, čahar, pandž, šiš, haft, hašt, noh, dah|
|11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19 | jazdah, davazdah, sizdah, čahardah, punzdah, šanzdah, hifdah, hidždah, nuzdah|
|20, 30, 40, 50, 60, 70, 80, 90, 100 | bist, si, čehel, pandžah, šast, haftad, haštad, navad, sad|
|27 | bist o haft|
|185 | sad o haštad o pandž|
|1 000, 1 000 000 | hezar, miljon |

^Jídlo^^
|Chleba / rýže / maso / zelenina | nan / ruz / gušt / sabzidžat|
|Hovězí / kuřecí / jehněčí | gušt e gav / morg|
|Voda / čaj / cukr | ab / čaj / šekar|
|Sýr / ovoce | panir / mive|
|Halal | jídlo připravované v souladu s islámskými pravidly|