Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


sanatorium_na_plesi

Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
sanatorium_na_plesi [2024/04/04 00:17]
cesty
sanatorium_na_plesi [2024/04/04 00:21] (aktuální)
cesty
Řádek 1: Řádek 1:
 ====== SANATORIUM NA PLEŠI ====== ====== SANATORIUM NA PLEŠI ======
-{{:creative_commons_attribution-sharealike_license:2024:04.04-001149.png}}+{{:creative_commons_attribution-sharealike_license:2024:04.04-001149.png}} \\ ''30. 3. 3021''
  
 Dne 3. února 1916 otiskly "Pražské noviny" úřední zprávu: „Po usilovné práci příslušných činitelů Spolku pro potírání nemocí tuberkulósních, opírající se o velice štědrou, veřejnou dobročinnost, podařilo se konečně vybudovati ústav, který možno počitati mezi nejpřednější v tomto směru, nejen v našem království, ale i v celé Říši. První podnět ke zřízení sanatoria pro nemocné s tuberkulózou vyšel již v květnu 1899 od českých lékařů profesora MUDr. Ivana Honla a MUDr. Erazima Vlasáka, kteří se právě vrátili z mezinárodního sjezdu proti tuberkulóze v Berlíně. Několik českých lékařů prof. MUDr. Chodounský, MUDr. Syllaba, MUDr. Vladimir Preninger na jejich popud navrhlo na mimořádné valné hromadě dne 19. června 1899 založení „Spolku ke zřízení a vydržování sanatorií pro tuberkulosní nemocné v zemích Koruny české". Ustavující valná hromada se konala 16. listopadu 1899 na Staroměstské radnici a předsedou byl zvolen tehdejší pražský primátor JUDr. Jan Podlipný. Úkolem spolku bylo obstarávat finanční prostředky z loterií, zábavných sbírek a dobrovolných sbírek na stavbu sanatorií. Programovým heslem bylo vybudovat „lidové" sanatorium, finančně dostupné obyčejným lidem, a přesto vysoce kvalitní. Spolek se brzy přejmenoval na „Český pomocný zemský spolek pro nemocné plicními chorobami“ a zaznamenal první úspěchy. Zřizoval hřiště pro děti, letní zotavovny, kolonie a osady, v roce 1905 první dispenzář v Praze a v roce 1907 první venkovské sanatorium Albertinum pro děti s tuberkulózou a rachitidou. Ke splnění největšího ideálu spolku, vybudování lidového sanatoria, však chyběl důležitý a bohatý mecenáš. Dne 3. února 1916 otiskly "Pražské noviny" úřední zprávu: „Po usilovné práci příslušných činitelů Spolku pro potírání nemocí tuberkulósních, opírající se o velice štědrou, veřejnou dobročinnost, podařilo se konečně vybudovati ústav, který možno počitati mezi nejpřednější v tomto směru, nejen v našem království, ale i v celé Říši. První podnět ke zřízení sanatoria pro nemocné s tuberkulózou vyšel již v květnu 1899 od českých lékařů profesora MUDr. Ivana Honla a MUDr. Erazima Vlasáka, kteří se právě vrátili z mezinárodního sjezdu proti tuberkulóze v Berlíně. Několik českých lékařů prof. MUDr. Chodounský, MUDr. Syllaba, MUDr. Vladimir Preninger na jejich popud navrhlo na mimořádné valné hromadě dne 19. června 1899 založení „Spolku ke zřízení a vydržování sanatorií pro tuberkulosní nemocné v zemích Koruny české". Ustavující valná hromada se konala 16. listopadu 1899 na Staroměstské radnici a předsedou byl zvolen tehdejší pražský primátor JUDr. Jan Podlipný. Úkolem spolku bylo obstarávat finanční prostředky z loterií, zábavných sbírek a dobrovolných sbírek na stavbu sanatorií. Programovým heslem bylo vybudovat „lidové" sanatorium, finančně dostupné obyčejným lidem, a přesto vysoce kvalitní. Spolek se brzy přejmenoval na „Český pomocný zemský spolek pro nemocné plicními chorobami“ a zaznamenal první úspěchy. Zřizoval hřiště pro děti, letní zotavovny, kolonie a osady, v roce 1905 první dispenzář v Praze a v roce 1907 první venkovské sanatorium Albertinum pro děti s tuberkulózou a rachitidou. Ke splnění největšího ideálu spolku, vybudování lidového sanatoria, však chyběl důležitý a bohatý mecenáš.
Řádek 63: Řádek 63:
 Součástí volebního programu tehdejšího zastupitelstva v Nové Vsi pod Pleší byla i užší spolupráce s OLÚ na Pleši a v jejím rámci bylo i obnovení nemocniční kaple a činnosti zdravotních sester z řádu Šedých sester. Obnovení kaple možné nebylo, protože provedené úpravy ze šedesátých let to zcela znemožnily. Společně tehdy duchovní správce mníšecké farnosti P. Artur Matuszek, ředitelka ústavu MUDr. Alexandra Aschermanová a starosta obce MVDr. František Kolouch, CSc., hledali možnosti adaptace stávajícího prostoru na kapli. Vznikl i projekt na stavbu nové kaple v areálu ústavu a nabízel 3 varianty. V okamžiku, kdy bylo vše téměř domluveno, byl P. Matuszek přeložen do Prahy. Během krátkého působení jeho nástupce nedošlo v tomto směru k žádnému postupu a teprve P. Robert Cieszkowski dotáhl celou záležitost do konce. 3. července 2005 vysvětil na Pleši novou kapli a začal zde každý čtvrtek sloužit mše svaté. OÚ Nová Ves pod Pleší na ni přispěl částkou 10000 Kč a vysvěcení byla přítomna MUDr. Petra Tesařová z Národního centra léčby rakoviny a ředitelka ústavu. Kapli představuje jedna místnost v suterénu v blízkosti márnice, takže na první pohled je to místo pro duchovní účely nedůstojné. Je však funkční a plní úlohu, kterou má. Součástí volebního programu tehdejšího zastupitelstva v Nové Vsi pod Pleší byla i užší spolupráce s OLÚ na Pleši a v jejím rámci bylo i obnovení nemocniční kaple a činnosti zdravotních sester z řádu Šedých sester. Obnovení kaple možné nebylo, protože provedené úpravy ze šedesátých let to zcela znemožnily. Společně tehdy duchovní správce mníšecké farnosti P. Artur Matuszek, ředitelka ústavu MUDr. Alexandra Aschermanová a starosta obce MVDr. František Kolouch, CSc., hledali možnosti adaptace stávajícího prostoru na kapli. Vznikl i projekt na stavbu nové kaple v areálu ústavu a nabízel 3 varianty. V okamžiku, kdy bylo vše téměř domluveno, byl P. Matuszek přeložen do Prahy. Během krátkého působení jeho nástupce nedošlo v tomto směru k žádnému postupu a teprve P. Robert Cieszkowski dotáhl celou záležitost do konce. 3. července 2005 vysvětil na Pleši novou kapli a začal zde každý čtvrtek sloužit mše svaté. OÚ Nová Ves pod Pleší na ni přispěl částkou 10000 Kč a vysvěcení byla přítomna MUDr. Petra Tesařová z Národního centra léčby rakoviny a ředitelka ústavu. Kapli představuje jedna místnost v suterénu v blízkosti márnice, takže na první pohled je to místo pro duchovní účely nedůstojné. Je však funkční a plní úlohu, kterou má.
  
-{{:creative_commons_attribution-sharealike_license:2024:04.04-001327.png}}+{{:creative_commons_attribution-sharealike_license:2024:04.04-001327.png}} \\ ''30. 3. 3021''
  
 Současný mníšecký farář P. Jan Dlouhý v ní zajišťuje pravidelnou bohoslužbu, která se koná každých čtrnáct dní v úterý a střídá se s bohoslužbou slova, kterou vede jáhen Jan Kolouch. Službu řádových sester na Pleši se nepodařilo obnovit z důvodu nedostatku řeholních sester. Současný mníšecký farář P. Jan Dlouhý v ní zajišťuje pravidelnou bohoslužbu, která se koná každých čtrnáct dní v úterý a střídá se s bohoslužbou slova, kterou vede jáhen Jan Kolouch. Službu řádových sester na Pleši se nepodařilo obnovit z důvodu nedostatku řeholních sester.
  
-Duchovní správci v sanatoriu na Pleši+Duchovní správci v sanatoriu na Pleši:
  
   * P. Michael Jindra,   * P. Michael Jindra,
sanatorium_na_plesi.txt · Poslední úprava: 2024/04/04 00:21 autor: cesty