Uživatelské nástroje

Nástroje pro tento web


Postranní lišta

















































pyramidy_v_gize

Egypt – Pyramidy v Gíze

Pyramidy v Gíze

Jsou jediné z antických sedmi divů světa, které se dochovaly. Pyramidy v Gíze platí za nejstarší stavby lidstva a ještě stále je obestírají pohádky a legendy o gigantických monumentech.

Kolem roku 2900 př. n. l. byl Egypt sjednocen do jedné veliké říše. Vládcové nové říše, faraóni, zvolili za hlavní město Memfis v nilské deltě. Čas stavby pyramid začal ještě ve Staré říši. Tato epocha nalezla však konečně svůj vrchol ve stavbě velkých pyramid v Gize. Nepomíjející stavební díla velkolepé epochy jsou symbolem vynikajícího postavení jejich budovatelů, králů - bohů, faraónů. Největší a nejznámější pyramidou je pyramida faraóna Chufu (řecky-. Cheops). Panoval od roku 2589 až do roku 2566 př. n. L Pyramida byla | původně pokryta leštěnými bílými vápencovými deskami, z nichž jsou dnes patrné pouze fragmenty. Zbývající obklady Cheopsovy pyramidy byly vylámány a použity na stavby domů v Káhiře. Prostřední z pyramid nese jméno Cheopsova syna: Chefrénova pyramida. Chefrén panoval asi od 2558 do 2532 př. n. l. Chefrénova pyramida působí vyšším dojmem, neboť je postavena o 10 m výše a je pouze o 3 m nižší. Nejmenší z pyramid patří Mykerinovi, Chefrénovu synovi a Cheopsovu vnukovi. Panoval od r. 2532 do 2503 př. n. l. Cheopsova pyramida je označována také jako Velká pyramida“. Původně byla 146,6 m vysoká.

Od r. 1168 měří pouze asi 137 m. Po požáru Káhiry byly odváženy kamenné kvádry a vápencové desky jako stavební materiál pro obnovu města. Každá ze stran Cheopsovy pyramidy je 230 m dlouhá. Základna pyramidy činí 52 900 m2. Dosti na to, aby se sem vedle sebe umístilo pět největších chrámů světa - Svatopetrský dóm, Katedrála sv. Pavla a Westminsterské opatství, jakož i Dóm ve Florencii a Miláně.

Na Cheopsovu pyramidu bylo navršeno zhruba 2,5 mil. kamenných kvádrů o váze mezi 2,5 a 3 t. Celková váha pyramidy dosahuje 6,25 mil. t. Samotná příprava a úprava staveniště pro kamenný kolos znamenala deset let namáhavé práce. Na pracích se podílelo asi 4000 lidí.

Výstavba Cheopsovy pyramidy trvala dalších 20 let. Na stavbě pyramidy se muselo podílet více než 100 000 dělníků.

Jednotlivé skalní bloky byly vysoké mezi 0,8 až 1,45 m. Za blok zodpovídalo vždy 8 dělníků. Dopravili jej z lomu, vyzvedli na dřevěné sáně a dopravili po sochorové cestě na břeh Nilu. Zde nalodili „svůj“ blok na loď, převezli na druhý břeh a dál na staveniště. Tam konečně balvan vyzvedli po rampě na jeho místo určení.

Cheopsova nebo Velká pyramida

  • Doba výstavby: 2589-2566 př. n.
  • Výška: původně 146,6 m. v současnosti cca 137 m
  • Délka strany: 230.3 m
  • Plocha základny: 52 900 m2
  • Úhel sklonu: 51° 52'
  • Plocha boční stěny: každá 20 000 m2
  • Celková hmotnost: 6.25 mil. t

Chefrénova pyramida

  • Doba výstavby: 2558-2532 př. n. I.
  • Výška: 143,5 m * Délka strany: 215,3 m
  • Plocha základny: 46 200 m2
  • Úhel sklonu: 52° 20'

Mykerinova pyramida

  • Doba výstavby: 2532-2503 př. n. t
  • Výška: 62 m
  • Délka strany: 108 m
  • Plocha základny: 11 600 m2
  • Úhel sklonu: 51°

Uvnitř Cheopsovy pyramidy se nachází labyrint chodeb a komor. Královskou komoru najdete v centru pyramidy. Zde stojí královský sarkofág z rudé žuly. Zda pyramida byla kdy použita jako hrob, zůstává dodnes jednou z velkých nerozluštěných záhad Velké pyramidy.


Zobrazeno: 549 x

pyramidy_v_gize.txt · Poslední úprava: 2020/10/09 23:14 (upraveno mimo DokuWiki)